Praha - Vicepremiér a ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) považuje vystupování prezidenta Václava Klause s lživými a nesprávnými informacemi za oslabování pozice ČR při vyjednávání o ochraně klimatu. Klausovy projevy na půdě Spojených států označil Bursík za kombinaci aktivismu s amatérismem. Před odletem do japonského Tokia a Spojených států, kde povede Bursík evropskou delegaci připravující globální dohodu o ochraně klimatu, označil celou věc za nemilou. Do Japonska letí Bursík jednat také o prodeji emisních kreditů, které Česká republika nevyužila v rámci mezinárodní dohody o snížení emisí (tzv. kjótského protokolu).
V pohledu ministra životního prostředí působí Klausovy výroky komicky, ale současně poškozují Českou republiku. „Naštěstí je realita taková, že Václav Klaus se tam s nikým z významných lidí, kteří rozhodují o klimatu ve Spojených státech, nesetkal. Přesto jsou to věci, které nám žádnou radost nedělají,“ posteskl si Bursík.
Martin Bursík:
„Výroky pana prezidenta jsou vskutku unikátní. Vzbuzují pozornost nebo spíše úsměv, ale se vší odpovědností říkám, že tohle České republice neprospívá.“
Prezident minulý týden vystoupil na klimatické konferenci v kalifornské Santa Barbaře. Zopakoval, že je třeba přísně oddělovat péči o životní prostředí od klimatického panikářství, které jak uvedl, může vést k omezování svobody člověka a rozvoje společnosti.
Vicepremiér Bursík bude v Tokiu jednat o prodeji emisních kreditů
Bursík by měl v Tokiu doladit poslední detaily kontraktu s Japonskem na část takzvaných emisních kreditů. Obchod by měl být uzavřen v Praze na konci března. Státní fond životního prostředí (SFŽP) využije výnos z prodeje emisních jednotek na ekologické vytápění domácností a zlepšování izolačních vlastností budov. Kredity může Česko prodat buď jiným státům, kterým se jejich závazek z kjótského protokolu nedaří splnit, nebo od podzimu v aukci soukromým společnostem.
Česko má tzv. kjótské kredity k dispozici díky tomu, že snížilo emise skleníkových plynů proti roku 1990 výrazněji, než podle kjótského protokolu muselo. Závazek činí 8 % a realita 25 %. Stalo se tak díky hospodářskému propadu v 90. letech. Český přebytek proti kjótskému závazku činí zhruba 120 milionů až 150 milionů tun oxidu uhličitého. Aby Japonsko splnilo svůj závazek vůči kjótskému protokolu, bude muset nakoupit 1,1 miliardy kreditů po jedné tuně.
Program bude otevřen na konci dubna. Vedle Japonska počítá Česko s prodejem volných kreditů Světové bance a dalším státům a firmám, získat tak chce do června zhruba deset miliard korun. Suma je započítána do vládního protikrizového balíčku.
