Jana Nečasová (dříve Nagyová) by měla být podle svého právníka Eduarda Bruny v kauze údajného zneužití Vojenského zpravodajství zproštěna obžaloby. Osvobození svých klientů navrhli i advokáti zastupující bývalé šéfy rozvědky Ondreje Páleníka a Milana Kovandu. Ve středu by měl závěrečnou řeč přednést zástupce posledního obžalovaného Jana Pohůnka, vyjádřit by se měli i všichni obžalovaní. Rozsudek soud vynese příští týden.
„Navrhl jsem zproštění obžaloby, a to z důvodu, že se moje klientka nedopustila žádné trestné činnosti a podle mého názoru – to je zvláštní případ – ani nemohla. Vzhledem k vývoji důkazního stavu jsem dospěl k závěru, že tam žádná trestná činnost z její strany není,“ prohlásil Bruna.
„Domnívám se, že poté, co se pečlivě znovu provedly některé důkazy, které byly dříve třeba jen konstatovány, tak se situace vyvinula v náš prospěch. Konkrétně jde například o výpovědi některých svědků, na které sázela obžaloba,“ upřesnil advokát.
O jaké svědky šlo, nechtěl komentovat s ohledem na to, že někteří vypovídali v utajeném režimu. „Ti svědci, kteří vystupovali pod utajenou identitou mluvili houfně a zcela zjevně v náš prospěch,“ dodal Bruna. Dnešní jednání bylo stejně jako v předchozích dnech neveřejné kvůli tomu, že při něm mohly zaznít některé utajované skutečnosti.
Sokol: Není důkaz, že by Páleník vydal rozkaz ke sledování
Kromě Jany Nečasové čelí obžalobě trojice zpravodajců – Ondrej Páleník, Milan Kovanda a Jan Pohůnek. Podle státních zástupců Vojenské zpravodajství sledovalo na podzim 2012 na základě pokynu tehdejší šéfky premiérova kabinetu Nagyové a bez vědomí ministra obrany tehdejší ženu premiéra Petra Nečase Radku. Kauza vedla v roce 2013 k pádu Nečasovy vlády.
Zpravodajci vinu odmítají. Tvrdí, že prováděli tzv. kontrasledování kvůli obavám z toho, že Nečasově rodině hrozí nebezpečí. Advokát někdejšího šéfa Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka Tomáš Sokol u soudu prohlásil, že nejsou důkazy, že by Páleník vydal rozkaz ke sledování Nečasovy tehdejší ženy (a současné exmanželky) Radky. Pro svého klienta – shodně s Brunou – navrhl zproštění obžaloby.
„Poukazoval jsem na to, že všichni svědci, kteří by o tom mohli něco vědět, protože jsou příslušníci Vojenského zpravodajství a měli tu činnost fakticky provádět, kategoricky tvrdí, že žádný takový rozkaz nedostali, a vysvětlují, že dostali rozkaz jiný, který souvisel s informací o bezpečnostní hrozbě v okolí tehdejšího premiéra, v okolí bydliště pana doktora Nečase,“ řekl Sokol.
„Samozřejmě je to právo obhajoby, určitým způsobem se ta protistrana hájit musí. My tvrdíme, že důkazy, které jsme předložili, tuto verzi vyvracejí,“ reagoval státní zástupce Rostislav Bajger.
Podle Kovandova advokáta Jiřího Matznera nezazněly při projednávání žádné nové důkazy, a soud by měl proto rozhodnout stejně jako ve dvou předchozích případech, kdy obžalované viny zprostil. Ve středu by měl závěrečnou řeč přednést zástupce posledního obžalovaného Jana Pohůnka, vyjádřit by se měli i všichni obžalovaní.
Žalobce všem navrhl tresty nad tři roky
Státní zástupce Rostislav Bajger v pondělí navrhl pro Nečasovou trest 3,5 roku vězení. Bývalý šéf Vojenského zpravodajství Kovanda by si podle něj měl odpykat nejpřísnější trest – tři roky a deset měsíců, jeho nástupci Páleníkovi navrhl Bajger stejně jako Nečasové 3,5 roku. Pro Pohůnka žádá tři roky a čtyři měsíce.
Bajger mimo jiné zmínil výpověď ředitele Útvaru zvláštních činností Vladimíra Šibora, který podle něj obhajobu obžalovaných „rozvrátil“. V expertním posudku, který útvar ke kauze zpracoval, je totiž uvedeno, že o sledování šlo. Podle Sokola však lze o přijatelnosti důkazu mít pochybnosti proto, že ho „jeden policejní útvar zpracovával pro druhý“.
Obvodní soud se kauzou zabývá počtvrté. Soudkyně Helena Králová nejprve Nečasové uložila podmíněný trest, odvolací soud však rozhodnutí zrušil. V květnu 2015 a poté v červnu 2016 Králová čtveřici osvobodila. Oba rozsudky zrušil odvolací senát, který kauzu soudkyni kvůli pochybám o její nestrannosti odebral a předal ji nynější soudkyni Pavle Hájkové. Kvůli rozhodování v této i v jiných kauzách čelí Králová kárné žalobě.
Hájková bude o vině obžalovaných rozhodovat poprvé, posoudit bude muset také motiv. Její předchůdkyně Helena Králová totiž odmítla argument žalobců, že motivem pro sledování byla snaha Nečasové, aby se expremiér rozvedl se svou tehdejší ženou Radkou.
