Kauza MUS: Prokuratura navrhuje tři miliardy pro Česko

Praha – Švýcarská prokuratura navrhuje v kauze privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS) jako kompenzaci pro Česko tři miliardy korun, dalších šest miliard pak pro nástupnické firmy MUS. Advokát Marek Procházka, který u soudu s uhlobarony zastupuje český stát, takovou sumu ale neočekává. Ve hře zůstávají i další možnosti, jak by se Česko mohlo k penězům dostat. Verdikt ve sledované kauze padne ve čtvrtek.

„Rozsudek očekáváme s velkým napětím, čekali jsme tři měsíce. Výsledek je zcela otevřený,“ sdělil Procházka. I když neočekává, že by soud ve čtvrtek Česku takové odškodné přiklepl, jsou prý i další možnosti, jak se k nim dostat. O peníze chtějí advokáti bojovat žalobami u dalších švýcarských soudů. 

Švýcarská prokuratura viní pětici exmanažerů z údajných podvodů, praní špinavých peněz a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Za to jim hrozí pětileté vězení a vysoké peněžní tresty. Všichni obžalovaní však požadují zproštění viny ve všech bodech a uvolnění prostředků zablokovaných ve Švýcarsku. Švýcarské úřady jim - stejně jako již zesnulému Luboši Měkotovi - zablokovaly peníze, akcie a další aktiva v hodnotě asi 660 milionů švýcarských franků (asi 13,9 miliardy korun). 

Švýcarská žalobkyně během soudního řízení zdůraznila, že obhajoba se vyhýbá faktům, pokud jde o klíčovou operaci celého schématu - převedení 150 milionů dolarů (tehdy 5,76 miliardy korun) mezi lety 1998 až 2002 z pokladny MUS do dceřiné společnosti MUS Portoinvest v Lichtenštejnsku. Podle obžaloby z této částky obžalovaní zaplatili půjčku - opět z peněz MUS - firmě Newton FMG, která pro ně kupovala ve skrytu akcie Mostecké uhelné. Tvrzení obhajoby, že obžalovaní vrátili Mostecké uhelné půjčku poskytnutou Newtonu i s úroky, označila za „piruetu“. Neuvedli, že půjčku splatili opět z peněz MUS, řekla prokurátorka. A nezmiňují se prý ani o tom, že z těchto 150 milionů dolarů jim v kapse mimochodem zůstala částka odpovídající 65 milionům švýcarských franků (tehdy asi 1,6 miliardy korun).

Ministerstvo financí rozšířilo trestní oznámení

České ministerstvo financí dnes rozšířilo trestní oznámení v celé kauze. Obvinění prý totiž kontrolovali firmu o rok dříve, než veřejně prohlašovali. Tato informace přitom měla zásadní význam na výši nabízené kupní ceny a také na rozhodování české vlády, uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Šrámek.

Bývalí manažeři a majitelé MUS Antonín Koláček, Marek Čmejla, Jiří Diviš, Oldřich Klimecký a Petr Kraus čelí obvinění ze zneužití informace a postavení v obchodním styku při privatizaci firmy v roce 1999. Svým jednáním měli od ČR získat akcie za zjevně nepřiměřenou kupní cenu. Podle žalobce tím státu způsobili škodu přes 1,6 miliardy korun. 

Ministerstvo rozšířilo trestní oznámení také na základě výsledků mezinárodní právní pomoci z ostrova Man, která se zaměřila na toky prostředků a přesuny akcií v letech 1997–2003. „V rámci této pomoci měla Česká republika možnost prostudovat více než 50 tisíc stran spisů,“ doplnil Šrámek. 

Policie pětici podezřívá z toho, že z MUS vyvedla 150 milionů dolarů, tedy přes tři miliardy korun, které pak využila na nákup akcií MUS. Loni v říjnu jim přibylo obvinění z podvodu při privatizaci této firmy v roce 1999. Podle žalobce způsobili státu škodu přes 1,6 miliardy korun. Obvinění společně s nimi čelil také miliardář Luboš Měkota. V jeho případě však bylo stíhání zastaveno, neboť v březnu zemřel. 

Mluvčí ministerstva financí dnes připomněl, že česká větev vyšetřování ovlivňuje i spor vedený ve Švýcarsku. ČR bude mít totiž nárok na navrácení zablokovaných peněz, jen pokud se prokáže, jaký majetek má být Česku vrácen. „V daném případě se tak zejména jedná o prokázání, že ve Švýcarsku zadržené peněžní prostředky jsou přímým výnosem obžalovaných za akcie, které podvodným jednáním vylákali od ČR v roce 1999 za zjevně nepřiměřenou kupní cenu,“ uzavřel.

Mostecká uhelná společnost vznikla v roce 1993 spojením bývalých státních podniků Doly a úpravny Komořany, Doly Ležáky a Doly Hlubina. Část akcií firmy byla privatizována v rámci druhé vlny kuponové privatizace, další část akcií stát rozdal městům a obcím. Státu tak zůstal zhruba 46procentní podíl, který držel prostřednictvím Fondu národního majetku. V květnu 1998 stát ztratil nad MUS kontrolu. Doly ovládla neprůhledná americká společnost Appian Group, která skoupila volně dostupné akcie MUS prostřednictvím firmy Investenergy. V červenci 1999 vláda prodala Investenergy, respektive Appian Group zbylý státní podíl v dolech za 650 milionů korun.

Nahrávám video
Soud v kauze Mostecká uhelná
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
18:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěSněmovna potvrdila stav legislativní nouze pro projednání zákona o regulaci cen paliv

Sněmovna odpoledne potvrdila hlasy koalice stav legislativní nouze, který vyhlásil v pondělí předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD) pro projednání návrhu zákona o vládní regulaci cen pohonných hmot. Kabinet zdůvodnil žádost o zrychlené projednání především snahou zabránit hospodářským škodám státu. Neúspěšně to zpochybňovali zástupci opozice. Debata vyplnila zhruba 2,5 hodiny. Následně celkem po přibližně šesti hodinách od začátku úterní schůze poslanci schválili její program. Koalice prosadila už v úvodu možnost nočního jednání dolní komory.
04:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
před 2 hhodinami

ČT a ČRo mají od příštího roku místo poplatků dostávat peníze ze státního rozpočtu, řekl Klempíř

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) společně s dalšími představiteli vládní koalice představil zákon týkající se zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) dostanou podle Klempíře místo výnosu z poplatků od příštího roku dohromady 7,8 miliardy korun ze státního rozpočtu. Financování bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizované o inflaci, maximálně o pět procent.
14:31Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nemá to určovat aparát za zdmi úřadu, řekl Kupka k návrhu vlády na regulaci cen paliv

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.
před 3 hhodinami

Reportéři ČT mapovali, jak náměstci ministrů šíří kremelskou propagandu

Na vlivných i politicky významných postech na některých ministerstvech jsou lidé, kteří se podílejí na legitimizaci kremelské propagandy. Šíří informace ze zdrojů, které jsou podle tajných služeb přímo napojené na Rusko, a jsou tak bezpečnostním rizikem, když otevřeně míří proti českým zájmům. Takovým na Kreml přímo napojeným zdrojům někteří politici také poskytují rozhovory. Reportéři ČT zjišťovali, jak to vysvětlují a co na to jejich nadřízení ministři. Natáčeli Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 5 hhodinami

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
před 7 hhodinami

ÚS vyhověl stížnosti Knížáka, justice musí znovu rozhodovat o rehabilitaci

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka. Justice se musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině. Vazba trvala od 23. října 1974 do 7. února 1975. Za situace, kdy zákon umožňuje dvojí výklad, je zapotřebí zvolit ten, který je ve prospěch rehabilitace a nepřidává ke staré křivdě novou, plyne z nálezu. Jeho vyhlášení se Knížák osobně nezúčastnil.
13:46Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...