Kauza Homolka: Žalobce bezostyšně lže, řekl u soudu exředitel nemocnice Dbalý

Bývalý ředitel Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý odmítl obžalobu, která jeho a dalších šest lidí viní z korupce a manipulace veřejných zakázek. „Bohužel, musím konstatovat, že státní zástupce nehorázně a bezostyšně lže,“ řekl při výpovědi před pražským městským soudem, který začal kauzu rozplétat. Kromě Dbalého v ní figuruje i jeho tehdejší náměstek Michal Toběrný a dalších pět lidí. Podle obžaloby ovlivnili tendr na digitalizaci chorobopisů za 146 milionů korun a nákup gama nože za 140 milionů korun.

Dbalý zahájil svojí obhajobu líčením své lékařské kariéry, postupně začal kritizovat práci policie nebo své umístění ve vazbě, kde strávil zhruba deset měsíců. Odmítl, že tendry ovlivňoval a obžalobu označil například za bizarní nebo jako sci-fi. „Text obžaloby je pro mě zcela šokující, tendenční a překrucuje fakta,“ doplnil Dbalý. Obě zakázky podle něj podléhaly kontrole.

Několikrát také zaútočil na státního zástupce Zdeňka Matulu, kterého srovnával s komunistickým prokurátorem Karlem Vašem. Kvůli tomu ho napomínala soudkyně. „Je to způsob obhajoby. Myslím si, že tato část už byla za hranou,“ reagoval Matula. Bývalý šéf nemocnice ale v pondělí svou řeč nestihl dokončit, prý mu chybí ještě asi hodina - pokračovat bude v úterý. 

Podle státního zástupce je obžaloba postavena na silných přímých důkazech. „Tuto kauzu považuji za závažnou i proto, že korupce ve zdravotnictví je velkým společenským problémem,“ uvedl Matula před jednáním. Hodnocení celé kauzy si chce nechat na závěrečnou řeč.

Jen na zakázce kolem chorobopisů si podle žalobců Dbalý spolu s ostatními přihrál přes 50 milionů korun. Při nákupu Leksellova gama nože pak vzal údajně ředitel nemocnice spolu se svým zástupcem Michalem Toběrným šestimilionový úplatek. „Cítím se nevinný, protože jsem se nikdy ničeho nezákonného nedopustil. Obžalobu vnímám jako příběh, do kterého nevím, jak jsem se dostal,“ tvrdí Toběrný.

Hlavní líčení v kauze Homolka u Městského soudu v Praze (zleva: Vladimír Dbalý, Michal Toběrný, Petr Kutil, Pavel Kocourek, Tomáš Kadlec, Josef Veselý, Jozef Kalavský)
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Jako jeden z hlavních důkazů chtějí žalobci u soudu předložit deník bývalého ředitele Dbalého. Do něho si údajně zaznamenával i přebírání úplatků. 

Meet s ing. Kalavským z Transkontaktu, přináší 215 000 E za gama nůž (při stávajícím kurzu 26 Kč to je 5,59 M).
Vladimír Dbalý
citace z jeho deníku

Z deníku podle detektivů také vyplývá, že bral Dbalý kokain. „Celé dopoledne sněžím (během 8 dnů 10 g to je síla) a diazepamuji. Jsem totálně DOWN,“ cituje policejní spis z deníku. Jenže bývalý ředitel nemocnice se hájí, že je deník pouhou fikcí – má to být předloha pro chystanou knihu: „To obvinění považuji za nepodložené,“ uvedla jeho advokátka Katarína Oboňová.

Celý proces s bývalým ředitelem Nemocnice Na Homolce a dalšími lidmi se může protáhnout až na několik měsíců, jen výpovědi obžalovaných mají být velmi obsáhlé a mohou trvat až dva týdny.

Tendr na chorobopisy získala podle obžaloby nastrčená firma

Tendr na digitalizaci 75 milionů papírových chorobopisů začal v roce 2009. Kromě Dbalého a Toběrného v této části kauzy figuruje tehdejší úředník ministerstva zdravotnictví Pavel Kocourek a předseda představenstva společnosti HOLTE MEDICAL Petr Kutil.

Tato čtveřice podle obžaloby vymyslela plán, že zakázku získá nastrčená firma, kterou budou ovládat, a zakázku provede subdodavatel za výrazně nižší cenu než z tendru. „Rozdíl mezi touto částkou a částkou skutečně vyplacenou Nemocnicí Na Homolce vyvedou na další spřízněné společnosti jako platbu za fiktivní plnění, aby zastřeli původ těchto peněz, a následně je z účtů těchto společností nechají vybrat a rozdělí si je,“ napsal do obžaloby Matula.

Dalším obviněným je Kutilův známý Tomáš Kadlec, který se stal jediným jednatelem nastrčené firmy DISOL. Dbalý s Toběrným byli členové výběrové komise a při otevírání obálek s nabídkami zjistili, že nastrčená firma má soupeře s ekonomicky výhodnější nabídkou.

Obžalovaní se proto podle Matuly rozhodli, že lepší nabídku z tendru vyřadí pro údajné nesplnění zadávacích podmínek. Jejich plán vyšel a podle obžaloby tím nemocnici vznikla škoda nejméně 57 milionů korun. DISOL totiž dostala za zakázku zaplaceno přes 150 milionů, firma ICZ mohla dle spisu stejnou práci udělat za necelých 94 milionů. Nemocnici tak podle žalobce vznikla škoda téměř 57 milionů korun. Obvinění naopak na zakázce získali údajně přes 53 milionů.

Úplatek za gama nůž prý Dbalý převzal v hotelu

Druhý skutek se týká nákupu Leksellova gama nože z roku 2009. Dbalý a Toběrný podle obžaloby nejprve vedli jednání s ministerstvem zdravotnictví, aby jejich nemocnice získala dotaci a poté zakázku přidělili firmě, s kterou se na podmínkách dopředu domluvili.

Leksellův gama nůž
Zdroj: www.homolka.cz

Její jednatel Jozef Kavalský je posledním obviněným v kauze. Zdravotnický přístroj, který slouží k odstraňování nádorů, léčbě epilepsie, Parkinsonovy nemoci nebo příznaků zeleného zákalu, podle obžaloby vyšel na necelých 140 milionů korun, z čehož prý lékaři získali úplatek ve výši čtyř procent z celé zakázky. Úplatek 5,6 milionu korun si prý Dbalý od Kavalského převzal před Vánocemi 2009 v pražském hotelu Mövenpick. O peníze se pak podle obžaloby rozdělil s Toběrným.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenát v prvním kole volby nezvolil adepty na ombudsmana

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu zabývá Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou. V prvním kole Senát žádného z kandidátů nezvolil, ve druhém bude vybírat mezi Kostolanskou, Laurenčíkovou, Schormem a Jaromírem Jirsou.
03:06Aktualizovánopřed 10 mminutami

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 2 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 4 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 5 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 5 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 5 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 15 hhodinami
Načítání...