Praha – Sláva rozhleden v posledních letech znovu ožívá. Zatímco na přelomu 19. a 20. století vyrůstaly na českých kopcích jako houby po dešti, zejména doba socialismu jejich výstavbu významně pozastavila. Až po revoluci nastal opětovný rozmach rozhleden a jen za posledních pět let jich vzniklo rovnou sto. Ta poslední, Špulka na Benešovsku, bude otevřena právě dnes.
Aktuálně se na území Česka nachází až 350 rozhleden. Díky existenci nejrůznějších okrašlovacích spolků jich vznikalo nejvíc na počátku minulého století. A boom vyhlídkových věží přinesl i začátek století nového. Zatímco v posledních deseti letech jich bylo postaveno kolem 150, v letech 1948 až 1989 jich přibylo jen pět.
„V současné době bohužel vyrostlo několik rozhleden zejména třeba na východě Moravy, ze kterých je vidět to stejné, co ze země, a pak je tedy k úvaze, zdali se mají takovéto rozhledny stavět,“ říká Pavel Gajdoš, člen Klubu přátel rozhleden. Zájem o rozhledny v Česku podle Gajdoše pokračuje už od dob první republiky a podnítil jej podle něj i cyklus dokumentů ČT o českých, moravských a slezských rozhlednách Rozhlédni se, člověče.
Nové rozhledny často patří k architektonicky vydařeným objektům
Názory na definici rozhledny se poněkud rozcházejí. Mnoho z nich bylo vybudováno jako telekomunikační věže a k vyhlídkovým účelům začaly sloužit později. Významnými body rozhledu jsou i strážní věže hradů a zámků.
Ne všechny rozhledny jsou ale veřejnosti přístupné. Například oblíbená kamenná věž na Bramberku v Jizerských horách je uzavřená a spolu se třemi penziony v okolí půjde 30. dubna do dražby. Stejný osud potkal i chatu s rozhlednou na šumavském Pancíři.
Letos se očekává otevření dalších rozhleden:
CIBULKA – Unikátní třicetimetrová rozhledna s vyhlídkovou kopulí ve tvaru cibule vyrůstá na Šibeničním vrchu (666 metrů nad mořem) nad městem Oloví na Kraslicku. Ocelová rozhledna s dřevěnými prvky by měla být veřejnosti otevřena počátkem letních prázdnin a turisté z ní budou mít možnost rozhlédnout se na vrcholky Krušných hor, Slavkovského lesa i Karlovarsko.
HAVRAN – Bývalá vojenská hláska na nejvyšším vrchu Tachovska (895 metrů) stojí jen 300 metrů od německé hranice. V minulosti sloužila československé armádě ke sledování vojenských radiotechnických cílů a navigačních systémů letadel armád států NATO. Ocelová 24 metrů vysoká věž byla po odchodu vojáků v roce 1992 opuštěna a postupně chátrala. V loňském roce začalo občanské sdružení stavbu opravovat a letos 14. června by měla být pro turisty rozhledna slavnostně otevřena. Za dobré dohlednosti je z věže vidět Šumava, Slavkovský les, za mimořádně příznivých podmínek i Alpy. Do konce září by měla nad Tachovem vyrůst další nová rozhledna vysoká 25 metrů.
KOTEL – Výhled na Rokycansko se nabídne od 10. května turistům z 28 metrů vysoké ocelové věže nacházející se ve výšce 575 metrů nad mořem.
RADOŠOV – Patnáctimetrová ocelová rozhledna s dřevěnými prvky se v současné době dokončuje mezi vinohrady na kopci Radošov (246 metrů) u Veselí nad Moravou. Věž, která má svou siluetou připomínat číši vína, doplní vybudování dvou turistických tras kolem města – desetikilometrové pro pěší a pětadvacetikilometrové pro cyklisty. Návštěvníkům bude nová rozhledna zpřístupněna od 31. května a za dobré viditelnosti poskytne výhled až na Pálavu u Mikulova.
ŠPIČÁK – Po letech příprav vzniká na železnorudském Špičáku (1 202 m n. m.) na Šumavě 26,5 metru vysoká rozhledna. Stavba bude mít základní ocelovou konstrukci a plášť ze dřeva a turisté by se z ní měli poprvé rozhlédnout první červencový den. Areál na Špičáku, který je v zimě největším lyžařským střediskem na české straně Šumavy a v létě funguje jako bikepark, by měl letos otevřít také novou restauraci a parkoviště.
ŠPULKA – Na vrchu Březák (532 m n. m.) u Lbosína na Benešovsku byla dokončena rozhledna Špulka, která se turistům otevře 26. dubna. Architektonicky zajímavá dřevěná konstrukce měří i s anténou 45,6 metru a vyhlídkovou plošinu má umístěnu ve 30 metrech. K rozhledně vede nově vybudovaná naučná stezka s informačními panely.
