Praha – Dneškem startují Věci veřejné víkendovou debatu o dalším směřování strany. Po jarním úspěchu v parlamentních volbách, kdy se strana pod taktovkou předsedy Radka Johna dostala do Poslanecké sněmovny se ziskem 11 procent hlasů, přišel debakl v podzimních volbách do obecních zastupitelstev, kde VV získaly pouze necelá tři procenta hlasů. Do druhého kola souběžně konaných senátních voleb postoupil jen jediný kandidát VV. Předseda a ministr vnitra Radek John před konferencí pro Českou televizi vůbec poprvé připustil, že by stranu v budoucnu mohl vést někdo jiný.
Jak spravovat Věci veřejné? Napoví ideová konference
„Pokud vyroste někde osobnost, která pomůže straně VV víc než já, já jí mile rád dám podporu,“ prohlásil John pro ČT. Vedle vedoucí osobnosti strany by mělo dojít také na zkoumání příčin propadu v podzimních volbách o voliče. „Pod mým vedením volební kampaně Věci veřejné nedokázaly dostatečně komunikovat senátní a některé komunální kandidáty,“ přiznává sebekriticky Bárta.
Strana se na ideové konferenci rovněž bude rozhodovat, jakou politikou voliče osloví. Zda se posune víc doprava, nebo doleva. Jednotní v této otázce straníci nejsou. „Velmi nerad slyším takové to ´pojďme víc doleva, doprava, pojďme zezelenat, zmodrat, zčervenat nebo zežloutnout.´ Jsme středová strana, strana chytrých řešení,“ nechal se slyšet John. Výkonný místopředseda Jaroslav Škárka by se ale posunu na pravolevém politickém spektru nebránil. „Strana VV by měla v tuto chvíli zvednout hozenou rukavici pravicových stran a vymezit se pravicověji,“ tvrdí Škárka. Rozhodnout, který z těchto dvou směrů, bude právě ten nejtěžší úkol pro budoucího předsedu, kterého si strana vybere na jaře příštího roku.
GALERIE
videogallery_000109660
Pád preferencí chce vedení strany zastavit větším důrazem na hlavní body svého programu, tedy důchodovou, daňovou a zdravotní reformu a protikorupční program. K nárůstu oblíbenosti u voličů má vést i zvýšení aktivity poslanců, mezi nimiž je velké množství sněmovních nováčků, kteří se po půl roce ve funkci zatím příliš neprosazují. Podle jedné z nich Kateřiny Klasnové je třeba také vybudovat krajskou strukturu a zapustit kořeny v regionech.