Nakládání se vzorky DNA zůstává bez zákonných pravidel. Návrh ministerstva vnitra sněmovna do voleb nestihne projednat. Vláda ho přitom schválila už loni v prosinci. Policie si tak pravidla pro uchovávání genetických údajů dál určuje sama a odmítá je zveřejnit, podotýká reportér ČT Pavel Schrötter.
Známým případem, který téma uchovávání DNA víří už devět let, je příběh bývalého vězně Jiřího Pivody. Dodnes neuspěl se snahou o vymazání své DNA z policejní databáze.
„Soudy se velmi dlouho nemohly dohodnout, kdo by měl tu věc rozhodovat,“ uvedl advokát Pivody Jan Vobořil. Teď má situaci vyřešit Ústavní soud. Pivodův vzorek mezitím v databázi zůstává. Dostal se tam před deseti lety poté, co byl Pivoda odsouzen za krácení daně.
Už před dvěma lety vznikl poslanecký návrh zákona, který by fungování databáze upravil. Vláda ho ale odmítla a přišla s vlastním textem. Ani ten sněmovna neprojednala. Ministerstvo vnitra zatím jasně neřeklo, jestli ho po volbách předloží znovu, podotýká Schrötter.
DNA v kriminalistice pomáhá už 30 let
DNA – kyselina deoxyribonukleová – charakterizuje člověka tak komplexně jako žádný jiný existující osobní údaj a kriminalistika ji v praxi poprvé použila v roce 1987, kdy za její pomoci britský Scotland Yard usvědčil do té doby unikajícího několikanásobného vraha. V české policejní praxi se DNA poprvé využila před pětadvaceti lety.
Terminologie pracuje se dvěma základními pojmy: vzorek a profil. Vzorek DNA je biologický materiál, který se odebírá nejčastěji stěrem ze sliznice úst, stejně ale mohou posloužit i vlasy nebo sperma, až z něj pak vzniká profil. Nejčastěji vypadá jako číselný kód. Popisuje pohlaví, příbuzenské vazby či etnickou příslušnost.
„Každý, kdo je v databázi uveden, si uvědomuje skutečnost, že může být do budoucna na základě registrace genetického profilu při páchání trestné činnosti odhalen. Proto mnozí usilují pod různými důvody o vymazání z této databáze. Na druhé straně je nutno podotknout, že uložení profilu DNA v databázi neomezuje žádnou osobu z hlediska jejích osobnostních práv,“ uvedla dříve policie v prohlášení zveřejněném na svých stránkách.
Policejní databáze DNA funguje už 15 let. Brzy po svém vzniku pomohla objasnit i některé starší zločiny včetně vražd. Samotná analýza DNA je přesná, ale může nastat chyba v dokumentaci místa, odkud ji technici odebrali. Na to poukazuje třeba Aleš Provazník, který se domáhá obnovy procesu. Za vraždu si odseděl deset let vězení.
„Bylo nalezeno dle kriminalistických šetření DNA té dívky za mými nehty a moje DNA za jejími nehty,“ popisuje Provazník. „Vypadá to, že došlo k záměně těch vzorků. A ta mohla být v tomto případě právě fatální,“ říká forenzní genetik Daniel Vaněk. Provazník se žádostí o obnovu procesu už dvakrát neuspěl.
