Před 145 lety se narodil americký psycholog a filosof německého původu William Stern, který je autorem základní definice inteligenčního kvocientu. Na základě výsledků IQ testů je například možné odhadnout, jakou má člověk šanci získat akademický titul. Odhalit lze také nadprůměrně chytré děti, jejichž talent je pak záhodno rozvíjet.
William Stern stanovil inteligenci jako stonásobek poměru věku mentálního a skutečného. Má-li kupříkladu desetileté dítě duševní schopnosti dvanáctiletého, jeho IQ má hodnotu 120. Taková definice je vhodná pro testování dětí, v případě dospělých však nikoliv.
Biologický věk totiž na rozdíl od mentálního roste lineárně, starší lidé by tak ve výsledku měli velmi nízké hodnoty IQ, což nemusí odpovídat realitě. V současnosti se proto užívá deviačních inteligenčních kvocientů, pomocí nichž jsou schopnosti jedince porovnávány vzhledem k průměru populace.
„Většina testů pracuje především s dosazováním obrazců, to je ale jenom jedna část intelektu. Lepší je, pokud je test složen z více složek, čímž se postihne širší spektrum informací, tudíž měření je přesnější,“ říká Dana Havlová, místopředsedkyně Mensy ČR, organizace sdružující lidi s vysokou hodnotou IQ. Její součástí je i Dětská Mensa, která má zhruba tisíc členů, jejichž talent se snaží rozvíjet.
Některými testy se dá IQ měřit už ve dvou letech, k rozpoznání nadání ale nejsou nezbytné. „Stačí být trošku otevřený. Už ve velmi útlém věku vykazují jiné chování a zájmy než většina běžných dětí. Zajímají se o čísla, písmenka, brzo začínají číst, mluví v souvislostech,“ popisuje Havlová, jak rodiče poznají, že je jejich potomek nadprůměrný.
Policista musí mít IQ alespoň 85
Inteligence se původně začala měřit kvůli požadavku francouzského ministerstva školství, které chtělo reformovat vzdělávací systém. „Potřebovali vědět, kolik jedinců je schopno dokončit základní školní docházku a kolik jich zůstane v ústavech,“ vysvětluje Miloslav Kopeček z Národního ústavu duševního zdraví.
Podle Kopečka se z výsledků v IQ testech dá usuzovat na kariéru na akademické půdě. „Ten, kdo má vysoké IQ, velmi pravděpodobně dosáhne vysokoškolského titulu,“ říká psychiatr.
V jeho oboru mohou testy pomoci zvolit adekvátní strategii při léčbě pacientů s duševním onemocněním. „Jinak budete jednat a jinak přizpůsobíte program někomu, kdo má intelekt šestiletého dítěte, jinak budete pracovat s člověkem, který má IQ 130,“ popisuje praxi Kopeček.
Inteligence se také zkoumá u lidí, kteří spáchají trestný čin. V případě mentální retardace nejsou souzeni, ale umístěni v ústavech.
Zásadní je posoudit inteligenci u uniformovaných složek, které nosí zbraň. „Čím máte větší intelekt, tím lépe budete jednat v neadekvátních situacích, které nemůžete natrénovat,“ dodává psychiatr s tím, že policisté musí mít IQ vyšší než 85.
