Praha – První světová válka vzala život deseti milionům lidí. I když to zní zvláštně, přinesla světu i řadu věcí, které společnost posunuly vpřed. Šlo hlavně o novinky, které v té době usnadňovaly vojákům pobyt v zákopech a tím zefektivňovaly boj. Po válce se pak rozšířily do civilního světa a používají se dodnes. Typickým příkladem jsou náramkové hodinky.
„Každá válka přináší ze své podstaty technologický pokrok a první světová nebyla v tomto ohledu žádnou výjimkou,“ říká historik vojenského historického ústavu Jiří Rajlich.
Počátkem 20. století se dal čas zjistit doma nebo na kostelní věži. Jen někteří muži mohli nosit řetízkové hodinky. Ani jedna z variant se do nové reality války nehodila – přišly tak hodinky náramkové. Nápad, který přežil století.
Během čtyř let konfliktu lékaři ošetřili přes 20 milionů lidí. Lékařské mozky to mobilizovalo a vznikly tak efektivnější postupy. Výrazně pokročila třeba plastická chirurgie, rutinně se začaly využívat transfúze, rostla protetika i psychoanalýza. A s pohyby vojsk po Evropě se mnohem víc rozšířily i kondomy.
Válka ale znamenala i sociální změny v populaci – pokročila ženská emancipace. Muži byli na frontě a ženy musely převzít jejich opuštěné pozice.
Armáda naopak musela řešit, jak muže v zákopech nakrmit. Poprvé se v té době rozšířilo jídlo v konzervách. Na rozdíl od polní kuchyně se dostalo do každého zákopu a nemuselo se jíst hned. Kvůli tomu ho ocenili i na moři. Právě tam se poprvé vyzkoušely i letadlové lodě.
A 1. světová válka také znamenala začátek konce Velké Británie coby světové velmoci číslo jedna. Kvůli jejím dluhům se globální ekonomické centrum začalo přesouvat do Spojených států a moc nad byznysem postupně přebírala burza na Wall Street.
