Praha – Pětasedmdesáté narozeniny dnes oslavil disident, dramatik a bývalý český a československý prezident Václav Havel. Podle historika Viléma Prečana představuje Havel největší osobnost české společnosti a tohoto státu za posledních pětatřicet let. Spisovatel a dramatik Pavel Kohout pak Havlův historický odkaz přirovnává k dějinnému vlivu Tomáše Garrigua Masaryka.
Podle spisovatele Pavla Kohouta spočívá Havlova dějinná úloha především v jeho práci během a po sametové revoluci. „Je to absolutně největší vklad, který je podobný vkladu Masarykovu. Jak Masaryk Československo dostal na mapu světa, tak ho Havel na mapu světa vrátil.“
Prečan, který stál za vznikem Československého dokumentačního střediska (instituce shromažďující informace o činnosti nezávislé scény v ČSSR), Havla shodně s Kohoutovým názorem označil za největší osobnost současnosti. „Václav Havel představuje největší osobnost české společnosti a tohoto státu za posledních pětatřicet let.“
Prečan: Do čela státu Havla předurčil silný pocit odpovědnosti
„Kladl jsem si otázku, co Václava Havla předurčilo do této role, do čela státu… a podle mě má jeho příběh pro mě tři roviny. Je to příběh slova a člověka slova, slova, které přesně pojmenovávalo situaci doma i ve světě a které oslovovalo lidi a současně bylo apelem na jejich občanství,“ definuje specifika Havlovy úlohy Prečan.
„Za svým slovem ručil tím, co řekl, že disident nemá nic jiného než svoji kůži. Za to, co považoval za nutné říct, ručil svou existencí, svou svobodou. Ještě tady byl Havlův pocit odpovědnosti. Odpovědnost jako osud,“ říká historik. Právě pocit odpovědnosti měl Havla donutit vstoupit po revoluci do vrcholné politiky, což exprezident zpočátku naprosto odmítal.
„Bylo to pro něj těžké,“ dodává Kohout. „Byl prostě charakterní člověk a odjakživa mu bylo za těžko dělat kompromisy (které jsou v politice nutné). Tím se velmi trápil.“ Jako homo politicus se nicméně podle Kohouta jevil již v šedesátých letech.
Havlův prezidentský vrchol? Nejspíš summit NATO
Za Havlův politický vrchol pak označuje ředitel Knihovny Václava Havla Martin Palouš summit NATO, který se v Praze konal v roce 2002. „Summit NATO, který byl v havlovské režii včetně kulturní vložky a večeře ve Vladislavském sále, to byl jeden z vrcholů politika Václava Havla na mezinárodní scéně.“
„Uměl být v pravý okamžik na pravém místě. Měl cit pro dramatičnost lidských dějin. Jako politik se dostal do zlomové doby a v ní sehrál roli na prezidenta středně velkého či malého státu velmi důležitou,“ dodal Palouš.
Havlovi popřáli Clintonovi, Merkelová i japonský císař
Dnešní pětasedmdesáté narozeniny oslavil Václav Havel už v sobotu v Centru moderního umění DOX. K významnému životnímu jubileu mu zaslal blahopřání nejen jeho nástupce Václav Klaus, ale také německá kancléřka Angela Merkelová, japonský císař Akihito, rakouský i rumunský prezident nebo manželé Clintonovi. Gratuloval mu také rumunský prezident Emil Constantinesco a celá rodina amerického astronauta Andrewa Feustela. Havlovi přáli též rakouský prezident Heinz Fischer a šéf diplomacie alpské země Michael Spindelegger.
Někdejší americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová věnovala Havlovi starožitný kompas pocházející z doby první světové války: „Milý Vašku, ačkoli jsi nikdy nepotřeboval kompas, protože jsi vždycky věděl, kde je Západ a jak vést české a slovenské lidi po morální cestě, myslela jsem, že tenhle dárek by se ti hodil. Tenhle kompas byl vyroben pro americkou armádu v první světové válce, aby vlastně Československo se mohlo narodit. Tak myslím, že se to hodí na tvoje narození.“
Havlovi popřála i redakce z polských novin Gazeta Wyborzca. „Děkujeme Ti za Tvá literární díla, eseje i věznění. Ať má navždy navrch 'síla bezmocných', která je silnější než všechny diktatury,“ píšou dnes v listu v čele s šéfredaktorem a bývalým disidentem Adamem Michnikem.
