Praha – Hejtmani žádají po vládě zhruba 720 milionů navíc na financování sociálních služeb. Kraje od letošního roku poprvé rozdělují podporu přímo, dosud to dělalo ministerstvo práce. Ministryně Michaela Marksová (ČSSD) požadavek krajů podporuje, ministerstvo financí ale zatím s žádným navýšením nepočítá. Hejtmani chtějí s vládou řešit také propad v daňových příjmech, který podle šéfa Asociace krajů Michala Haška představuje 15–20 %.
Hašek poukázal na to, že se zvyšovaly platy pracovníků a ministr financí Andrej Babiš (ANO) podle něj sečetl peníze na sociální služby a prostředky určené na platy. „Ty platy se týkají pracovníků v sociálních službách, nicméně nejde z nich fiancovat ty samotné sociální služby,“ podotkl Hašek. Proto podle něj v letošním roce deficit v celé oblasti vznikl, představuje zhruba 700 milionů.
„Myslím, že je to otázka možná pár týdnů, a věřím, že se dohodneme,“ uvedla k tomu ministryně Marksová. Také Michal Hašek věří, že vláda požadavek hejtmanů vyslyší. Do tří měsíců by podle něj v této věci mělo být jasno, a to i v tom, zda část půjde z vládní rezervy prostřednictvím ministerstva financí nebo zda do toho bude zapojeno také ministerstvo práce.
„Zatím nepočítáme s dalším navýšením sociálních služeb, nehledě na to, že ten požadavek dosahuje téměř čtvrtiny disponibilních zdrojů vládní rozpočtové rezervy,“ uvedl náměstek ministra financí Jan Gregor.
Nejsou to ale jediné peníze, které hejtmani budou chtít. Stát by podle nich měl přispívat i na stavbu nových domovů důchodců a rozšíření kapacit těch současných, které Evropská unie v následujícím období už nezaplatí.
Podle hejtmanů dostávají kraje méně z daní
Vedle toho chtějí hejtmani na středečním jednání s vládou řešit i propad daňových příjmů. Zástupci krajů podle Haška mají informace, a to i od starostů měst, že se daňové správě v letošním roce nedaří vybírat daně. „Zaznamenáváme pokles v distribuci daňových výnosů, který dosahuje zhruba 15 až 20 procent proti očekávání, a určitě je to situace, kterou budou muset řešit české veřejné finance jako celek,“ řekl Hašek. Hejtmany podle něj bude zajímat, jak se ministr financí postará o zlepšení výběru.
Například daňové příjmy měst a obcí v Libereckém kraji se od začátku letošního roku propadly až o pětinu. V rozpočtech tak chybí miliony korun, ohrožené jsou podle starostů hlavně investiční akce, velký dopad to může mít i na neziskové organizace, pro něž nebudou peníze. Důvodem propadu daňových příjmů jsou údajně i nově uplatňované slevy u daně z příjmů fyzických osob.
Generální finanční ředitelství: Březnová čísla naznačují zlepšení
Podle mluvčí Generálního finančního ředitelství Petry Petlachové však nelze ze současného poklesu dělat závěry: výnosy z daní by se měly postupně dostat na úroveň předchozích let. Březnová čísla už prý naznačují zlepšující se trend. Petlachová upozornila, že obce na začátku loňského roku obdržely z výnosů daní vyšší částky než obvykle, což porovnání zkresluje. Důvodem bylo to, že Finanční správa tehdy prověřovala a tedy nevyplácela velký objem nadměrných odpočtů DPH u plátců, kteří nemají v tuzemsku sídlo ani provozovnu.
Další příčinou je vracení přeplatků na dani pracujícím důchodcům, kteří letos dodatečně uplatňují slevu na dani za roky 2013 a 2014. Směrem dolů inkaso daně ovlivňují nižší ceny pohonných hmot a energií, pokles objemu stavební výroby, zavedení druhé snížené sazby DPH či předzásobení tabákovými výrobky, dodává mluvčí.
Podle nedávných informací ministerstva financí byly celkové příjmy rozpočtu ke konci února meziročně nižší o 26,2 miliardy a klesly na 205,4 miliardy korun. To představuje zhruba jedenáctiprocentní propad příjmů.
