Havel má i skotskou kostku, Čechy přemohla lenost

Praha - Krátce po úmrtí prvního českého prezidenta se města z celé republiky předháněla, která ulice, náměstí či knihovna ponese jméno Václava Havla. Po roce ale tato iniciativa vyznívá rozpačitě. Havlovo jméno nesou jen dvě základní školy a jeden park a přejmenování ulice dotáhli do konce pouze v Kadani. Za největší úspěch lze označit přejmenování pražského letiště v Ruzyni na Letiště Václava Havla.

Vysvětlení, proč počáteční havlovská euforie vyzněla do ztracena, je překvapivě jednoduché: pohodlnost. Proti přejmenování ulice či náměstí totiž často stál argument, že by si kvůli změně názvu muselo místní obyvatelstvo měnit doklady, a to se lidem nechtělo.

Typickým příkladem jsou Karlovy Vary. Zastupitel Jiří Kotek navrhoval přejmenování Moskevské ulice na ulici Prezidenta Václava Havla a pod petici podporující změnu názvu připojilo svůj podpis na 500 místních. Město si ale nechalo od jednotlivých odborů radnice zpracovat přehled, kolik byrokracie by s sebou přejmenování neslo, a nakonec návrh nepodpořilo. V Moskevské ulici, na které stojí i karlovarský magistrát, má totiž bydliště 2 838 občanů, kteří by si museli změnit bydliště ve všech dokladech. Také by prý podle obce bylo třeba vydat 600 nových výpisů ze živnostenského rejstříku, zaplatit podnikatelům výměnu razítek a podobně, a tak zůstalo při starém. Shodou okolností ten samý den přitom zastupitelstvo schválilo pojmenování parku po zavražděné ruské novinářce Anně Politkovské - změna názvu parku nebo základní školy totiž není tak administrativně náročná.

Ze stejného důvodu, jako neprošla ulice ve Varech, neuspěl ani pokus o přejmenování Mírového náměstí v Bílině na Teplicku. Tam zastupitelé navrhli změnu názvu hned čtyři dny po úmrtí prezidenta, rozhodnout mělo letošní únorové jednání zastupitelstva. Nakonec ale vedení města změnilo názor, návrh byl stažen a vůbec se o něm nejednalo. Mírové náměstí je hlavní adresou v 15tisícovém městě a změna názvu by se tak podle radních týkala mimo jiné hotelu, kulturního centra, knihovny, školy, banky… a to je odradilo. 

V Děčíně měla zase nést jméno prvního prezidenta ČR nová knihovna, radní o přejmenování rozestavěné budovy jednali už loni jen pár dní po Havlově úmrtí a dokonce i žádali o souhlas vdovu po prezidentovi Dagmar. Město pak mezi obyvateli uspořádalo anketu – 81 procent z nich se ale vyslovilo proti. Nadšení děčínské radnice proto značně ochablo a rada města už se návrhem dál nezabývala. Budova teď nese název Atlantik podle stavby, která na břehu Labe stála dříve. Podle mluvčí města by problém mohla způsobit i kolize názvu se vznikající Knihovnou Václava Havla v Praze.  

Co se tedy nakonec dotáhlo do konce?

Ve světě získala největší ohlas snaha režiséra Fera Feniče přejmenovat mezinárodní letiště v Ruzyni na Letiště Václava Havla. Necelý měsíc po úmrtí prezidenta měla Feničova iniciativa na Facebooku 80 tisíc příznivců a akci podpořily i známé osobnosti včetně polského režiséra Andrzeje Wajdy nebo členů britské komediální skupiny Monty Python. Nápad se nakonec realizoval tři čtvrtě roku, letiště oficiálně změnilo název letos 5. října v den Havlových nedožitých 76. narozenin. „Letiště je pro Čechy bránou ke svobodě, pro cizince prvním místem, přes které do naší země vstupují,“ vysvětloval změnu názvu autor nápadu Fero Fenič. 

Slavnostní otevření Letiště Václava Havla
Zdroj: ČT24

Jediné město, kde se pak nakonec podařilo změnit název ulice, je 18tisícová Kadaň. Z map zmizela Fučíkova ulice, která se nově jmenuje Václava Havla. Zastupitelé schválili změnu už čtyři dny po úmrtí prezidenta. „Ulice Fučíkova zároveň navazuje na ulici T. G. Masaryka, která byla hned po revoluci 1989 přejmenována z Gottwaldovy ulice. Čili je v tom určitá symbolika,“ dodal starosta Jiří Kulhánek. Fučíkova ulice už se měla přejmenovat v minulosti: byly navrženy čtyři různé názvy, žádný ale v anketě mezi občany nezískal podporu. Uspěl až Havel. V ulici stojí hlavně rodinné domky, město se proto rozhodlo občanům změnu adresy co nejvíce usnadnit a za nové doklady nemuseli platit.

V Poděbradech nese Havlovo jméno bývalá základní škola Na Valech, o změně názvu rozhodli zastupitelé loni v prosinci a slavnostní deska byla odhalena 18. ledna letošního roku. Havel je rovněž čestným občanem města, v Poděbradech krátce studoval a ve městě se setkal i s bratry Mašíny nebo režisérem Formanem. Symbolicky 17. listopadu změnila své jméno také bývalá ZŠ Revoluční v Kralupech nad Vltavou, která se nově jmenuje Základní škola Václava Havla. 

Slavnostní odhalení nového názvu ZŠ Václava Havla
Zdroj: Tomáš Jůnek/ČTK

Havlova stopa ve světě: Paříž, Gdaňsk, Štrasburk

Vůbec první ulici, která byla po Havlově úmrtí přejmenována, ale kupodivu nenajdeme v Česku – tento primát drží polské město Gdaňsk, kolébka hnutí Solidarita. Třída Václava Havla tam vznikla už 23. prosince 2011, tedy pouhých pět dní od úmrtí bývalého prezidenta. „Havel byl českým Walesou,“ uvedl při té příležitosti starosta Pawel Adamowicz. „Když skoná někdo takový, jen těžko si lze představit, aby Gdaňsk, který je symbolem změn ve střední a východní Evropě, městem svobody, neuctil památku českého Walesy,“ dodal. 

Havel, který byl velkým zastáncem evropské myšlenky, se dočkal ocenění také na půdě Evropské unie. Jeho jméno totiž ponese jedna z budov Evropského parlamentu ve Štrasburku – rozhodlo o tom předsednictvo Evropského parlamentu. Počátkem října pak byla v sídle Rady Evropy slavnostně odhalena Havlova busta od Lubomíra Janečka. 

Busta Václava Havla v Evropském parlamentu
Zdroj: ČT24

Jméno prvního českého prezidenta dále zanechalo stopu na mapě Paříže, ve čtvrti La Chapelle se bude nově vznikající knihovna jmenovat Bibliotheque Vaclav Havel. „Chci, aby byl uctěn jeden z největších umělců, jeden z největších státníků a jeden z největších bojovníků za svobodu,“ uvedl pařížský starosta Bertrand Delanoë. Kromě nové knihovny ponese Havlovo jméno ve vznikajícím sportovním a studentském areálu také náměstí. 

Tak trochu kuriozitou je pak skutečnost, že se po Václavu Havlovi jmenuje i jeden vzor na skotské látce pro výrobu kiltů, neboli tartan. „Vzor zobrazuje okna vězeňské cely proškrtnuté rudou barvou. Symbolizuje tak protest proti pronásledování a věznění spisovatelů svědomí,“ píše se na stránce organizace liberationkilt.co, která název zaregistrovala v rámci projektu Dress to Protest, jehož cílem je využít oblečení k politickým happeningům a manifestacím. Tartan Havel má být především poctou všem vězněným disidentům a upozornit na důležitost svobody slova. S pojmenováním vlněné látky dala souhlas i vdova Dagmar Havlová. 

Vzor látky pojmenovaný po Havlovi
Zdroj: ČT24/liberationkilt.co

Havlovo jméno se mohlo prohánět i ve vesmíru, jihočeští astronomové z observatoře na Kleti po něm chtěli pojmenovat planetku, která má v průměru dva kilometry a leží mezi dráhami Marsu a Jupiteru. Mezinárodní astronomická unie má však pravidla, podle kterých se vesmírné objekty mohou po politicích jmenovat až sto let od jejich úmrtí. Planetka proto nakonec nese jméno Ferdinand Vaněk po jedné z postav Havlových her.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 22 mminutami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 27 mminutami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 57 mminutami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 1 hhodinou

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 11 hhodinami
Načítání...