Praha - Někdejší předseda Strany zelených a exministr životního prostředí Martin Bursík odchází po osmi letech ze strany. Uvedl, že mu vadí posun zelených doleva. Naznačil ale, že by chtěl dál působit v politice. "Hodlám nadále pracovat ve prospěch ekologických a liberálních témat, avšak na půdorysu nekomunistické demokracie," sdělil. Odchod a práci na společném projektu s Bursíkem zvažuje i další členka předsednictva Eva Tylová. Podle ní je navíc ve straně více lidí, kteří sdílejí Bursíkův názor. Víc informací k projektu ale neřekla.
Zelení se podle Bursíka ženou do široké levicové fronty, jejímž architektem je prezident Miloš Zeman. „Účast SZ v takové frontě považuji za zradu základních hodnot, na kterých strana stojí,“ uvedl Bursík. „Většinu politické práce v SZ v tomto roce jsem se pokoušel přesvědčit vedení strany o tom, aby přehodnotilo posun SZ doleva, protože strana je pak oprávněně považována za spojence ČSSD, KSČM, SPOZ a Zemana,“ uvedl.
Rovněž mu vadí, že Strana zelených opakovaně odmítla jeho návrhy usnesení, kterým by strana odsoudila krajské koalice ČSSD s KSČM a odmítla se podílet na vládě opřené o komunisty.
Šéf strany Liška: Je to jen zástěrka
Podle předsedy zelených Ondřeje Lišky jsou Bursíkovy důvody jen zástěrkou k naplnění osobních ambicí. Bursíkův odchod ho prý nepřekvapil. Podle něj stranu opustila i Bursíkova partnerka, exposlankyně Kateřina Jacgues. „Zelení jsou dnes stranou, o niž se žádná zemanovská koalice nemůže opírat. Strana také v platném usnesení konstatuje, že bude po volbách usilovat o takové uspořádání, které se nebude opírat o KSČM,“ prohlásil Liška.
Martin Bursík:
„Založením antikomunista, nemohu setrvávat ve straně, v jejímž vedení nelze dosáhnout jasně deklarovaný odpor ke spolupráci s komunisty.“
Bursík kritizoval i poměry ve straně. „Účelová změna vnitrostranického volebního systému umožnila návrat symbolu korupce, klientelismu a rozvratu Dany Kuchtové zpět do strany, dokonce do nejvyššího vedení. Takto navolený orgán strany je paralyzovaný, eticky vadný a neschopný stranu vést,“ míní Bursík.
Kuchtová v roce 2007 odstoupila z postu ministryně školství kvůli problémům s evropskými fondy, což se stalo jedním ze spouštěčů konfliktů uvnitř strany. V SZ později Kuchtová zorganizovala vnitrostranickou frakci Demokratická výzva, Bursíkovi vytýkala přílišný příklon k pravici. S dalšími členy frakce byla v roce 2009 vyloučena ze strany, ale nedlouho poté byla znovu přijata a nyní je členkou předsednictva SZ.
Bursík přes své výhrady tvrdí, že ze SZ neodchází ve zlém. „Ve straně je řada lidí, kterým za mnoho vděčím a jejichž práce i lidských hodnot si vážím,“ uvedl.
Do politiky vstoupil Bursík už roku 1990, kdy se stal poslancem České národní rady za Občanské fórum. Na konci 90. let byl ministrem životního prostředí ve vládě Josefa Tošovského a stejnou funkci pak zastával i v Topolánkově vládě mezi lety 2007 a 2009. Předsedou Strany zelených byl od září 2005 do června 2009, kdy po neúspěchu strany ve volbách do Evropského parlamentu na post šéfa SZ rezignoval. Loni opět kandidoval na předsedu strany, po neúspěchu se stal druhým místopředsedou.
