Brusel – Nejodmítavější postoj k přistěhovalcům mají v Evropské unii Lotyši, Kypřané a Češi. Podle výzkumu Eurobarometru v těchto zemích nechtějí zhruba tři čtvrtiny obyvatel přistěhovalce ze států mimo EU, většina obyvatel se ale obává i přistěhovalců z jiných unijních zemí. V Česku navíc vládne silný odpor proti společné imigrační politice EU. Sociolog Fedor Gál nicméně upozorňuje, že u nás je přistěhovalců málo
Přistěhovalce z mimounijních zemí by ve svém sousedství podle Eurobarometru nerada viděla většina Evropanů, odmítavě se k nim v celounijním měřítku staví 58 procent lidí. Největší odpor k nim panuje v Lotyšsku (79 procent), Řecku, Itálii a na Kypru (po 75 procentech) a také v Česku a na Slovensku (po 74 procentech). Výrazně proti jsou kromě zmiňovaných zemí také například Malta (73 procent), Estonsko (71 procent), Belgie či Maďarsko (obě 67 procent). V Německu, kde je v posledních měsících přistěhovalectví jedním z témat demonstrací hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu, odmítá imigranty ze zemí mimo EU 61 procent respondentů.
V rámci celé EU jsou lidé mnohem smířlivější, pokud se k nim chtějí přistěhovat obyvatelé jiné unijní země, v Česku to však odmítá 58 procent lidí, tj. druhý největší podíl v celé EU, hned po Lotyšsku, kde o sousedy z jiné unijní země nestojí 63 procent dotázaných. Obdobný odpor jako v Česku panuje k imigrantům ze zemí EU také na Kypru, více než polovina respondentů je odmítla také v Itálii, na Slovensku či ve Velké Británii.
Na negativním přístupu k imigrantům se může podílet obava, kterou vyvolávají obrazy teroristických útoků. „Politický terorismus se podílí nepatrným způsobem na celkovém násilí, kriminalitě a úmrtích v zemích Evropské unie,“ namítá sociolog Fedor Gál, který upozorňuje na minoritní zastoupení přistěhovalců u nás. „Bylo by dobré říct také, že máme těch imigrantů hodně málo, téměř nejméně ze srovnatelných krajin. Také ale přemýšlím, co by se stalo, kdyby nějakým kouzlem od zítřka tady žádní imigranti nebyli, co by to udělalo s nemocnicemi, se stavebními firmami nebo s restauračním systémem. My je potřebujeme,“ řekl.
„To, co nám ztěžuje život, co nám vytváří negativní emoci ve společnosti, jsme my sami,“ dodal.
K nejtolerantnějším naopak patří Švédové. Ti se většinou nestaví ani proti imigrantům ze zemí EU, ani proti mimounijním, odmítá je 16 resp. 25 procent respondentů. Menšina obyvatel se staví odmítavě k mimounijním přistěhovalcům také v Rumunsku, Chorvatsku, Španělsku, Portugalsku, Polsku a Irsku.
Společná evropská migrační politika ovšem má ve většině zemí podporu. Jednotná pravidla, která upravují pohyb v rámci EU a přijímání občanů jiných zemí, v průměru odmítá 20 procent účastníků průzkumu Eurobarometru. Češi přitom i ve vztahu ke společné migrační politice patří k nejrezervovanějším, nelíbí se 33 procentům z nich, ještě nejspokojenější jsou s ní však Rakušané (36 procent). Naopak v Litvě ji odmítlo pouze osm procent dotázaných.
