Dnešek je prvním Mezinárodním dnem epilepsie, který má celosvětově pomoci odstranit stigma této nemoci. Tímto chronickým onemocněním mozku trpí v České republice přibližně 70 000 lidí, dalších 160 tisíc zažilo epileptický záchvat nebo s chorobou mají zkušenosti z minulosti. Lékaři už mají k dispozici přípravky, po kterých se záchvaty zmírní nebo úplně zmizí.
Epilepsií trpí 70 000 Čechů, příznakem může být i zahleděnost
Epilepsie postihuje zhruba jedno procento populace, častěji muže než ženy. Může být vrozená či získaná, například po úrazu, blokádě páteře, nádoru či infekci. „Epilepsie můžeme rozdělit na několik typů: vrozené, kde hrají roli genetické faktory, a získané, které vznikají na základě nějakého poškození, kde hraje často roli zánětlivá reakce,“ vysvětlil koordinátor výzkumného programu Akademie věd ČR Jakub Otáhal.
Záchvaty mohou mít různé projevy - od lehkých mrákot a vrávorání až po ztrátu vědomí a svalové křeče postihující celé tělo. „Projevy jsou velmi rozmanité, od subjektivního pocitu pacienta přes projevy, které mohou vypadat jako krátké zahledění, které laik ani nemusí postřehnout. Pak už jsou psychomotorické záchvaty, kdy pacient neví, co se kolem něj děje, nereaguje, může ale dělat automatické věci a pokračovat v činnosti, kterou dělá, ale třeba ji dělat chybně. Nejznámější projev je velký epileptický záchvat, kdy člověk ztrácí vědomí, padá a má křeče,“ vysvětlila lékařka Centra pro epilepsie FN Motol a předsedkyně společnosti EpiStop Jana Zárubová.
Epilepsií v Česku trpí přes 70 tisíc lidí, léky nezabírají více než třetině z nich. „Léčba epilepsie je velice rozmanitá, některé typy se objeví v dětství a časem odezní, jinde lékaři nasadí epileptika a časem může rovněž zmizet a jsou i epileptici, kteří na léčbu nereagují,“ dodal Otáhal s tím, že takoví pacienti pak často podstoupí operaci.
GALERIE
videogallery_506877
Život epileptikům ztěžuje řada mýtů. Třeba že je to jen jedna nemoc, která se projevuje pouze křečí a pěnou u úst. Naopak dalším významným příznakem je zahleděnost nebo změna chování. „Společnost může epileptikům pomoci tím, že se o té nemoci dozví a zjistí, že to není něco, kvůli čemu bychom měli pacienty vyčleňovat ze společnosti,“ uvedl Otáhal. „I v 21. století řada lidí řadí epileptiky mezi ty, kteří patří do blázince,“ upozornil režisér dabingu Ivan Holeček, který je paciantem s epilepsií.
Nejlepší pomocí při záchvatu je nechat ho spontánně odeznít
Při pomoci v epileptickém záchvatu lékaři nedoporučují křečím nijak bránit, případně epileptikovi vytahovat jazyk – nejlepší podle nich je nechat záchvat spontánně odeznít. „Je třeba podložit hlavu něčím měkkým, co máme při ruce, s člověkem ale nehýbat, ani mu násilím nerozevírat ústa – maximálně lehce zaklonit hlavu a počkat, až záchvat odezní,“ uvádí Jana Zárubová z centra pro epileptologii v Thomayerově nemocnici. Záchranku je vhodné zavolat, pokud záchvat trvá více než pět minut.
Pomoci nemocným s epilepsií teď mohou zdravotníci lépe i díky projektu společnosti EpiStop, která vyrábí náramky, na nichž jsou pomocí USB portu nahrané informace o zdravotním stavu pacienta, lécích, které bere i kontakt na jeho ošetřujícího neurologa.
