Debatu o uprchlících sněmovna přerušila, u mimořádné schůze pak neschválila program

Nahrávám video
Sněmovna se k migraci vrátí na březnové schůzi
Zdroj: ČT24

Poslanci se v pátek po několika měsících vrátili k diskuzi o migrační krizi. Podle návrhu usnesení, o kterém budou hlasovat, by sněmovna opět měla odmítnout stálý mechanismus na přerozdělování uprchlíků. Jenže sněmovna debatu nedokončila, do diskuze jsou stále přihlášeny dvě desítky poslanců, pokračovat bude patrně až v březnu. V poledne totiž začala mimořádná schůze, na níž měli poslanci jednat o údajném úniku informací z Bezpečnostní rady státu. Jde zejména o propuštění pětice Čechů zadržovaných v Libanonu, a to zřejmě výměnou za Libanonce Alího Fajáda, o jehož vydání však usilovaly USA pro podezření z terorismu. Jenže poslanci program této schůze neschválili, tím pádem skončila.

Páteční jednání začalo tématem uprchlíků, které se do sněmovny vrátilo po delší době. Na lednové schůzi totiž poslanci tento bod přerušili kvůli nepřítomnosti premiéra Sobotky i ministra vnitra Chovance.

Šéf lidoveckých poslanců Jiří Mihola předložil v pátek návrh usnesení, podle kterého by sněmovna měla odmítnout stálý mechanismus pro přerozdělování uprchlíků mezi státy Evropské unie. Návrh zdůrazňuje mimo jiné taky nutnost zajištění kontroly vnější hranice Unie a humanitární pomoc běžencům mimo území osmadvacítky. Usnesení je podle Miholy dílem vládních lidovců a sociálních demokratů a opoziční TOP 09.

Sněmovna by v něm taky označila dosavadní kroky české vlády k řešení přílivu běženců za odpovědné. Zároveň by ale „vyjádřila znepokojení“ nad tím, že se Unii ve spolupráci s dalšími zeměmi „nedaří migrační toky efektivně kontrolovat a zásadním způsobem omezit“.

Nahrávám video
Kubičko: Evropa je někdy korektní až moc
Zdroj: ČT24

Někteří poslanci však volali po tom, aby vláda informovala o konkrétních krocích k řešení migrační krize. „Občané čekají nejen politické prohlášení, ale že se dozvědí konkrétnější kroky, které vláda připravuje,“ uvedl předseda klubu KSČM Pavel Kováčik. Miroslava Němcová z ODS soudí, že návrh hezkým jazykem neříká nic. „Některé věci nám připadají nadbytečné, např. znovu důraz na povinné přerozdělování běženců, to už máme ve dvou usneseních celkem třikrát. To není potřeba říkat počtvrté.“ 

Vláda tu situaci opravdu trochu podceňuje a bagatelizuje. Vychází to i z toho, že si Evropa zvykla být korektní a někdy až příliš… I my novináři bychom měli bez jakýchkoliv politických korektností zveřejňovat všechny problémy, které existují a které jsou třeba bagatelizovány.
Radko Kubičko
komentátor Českého rozhlasu

Podle opozičního Úsvitu by sněmovna měla vyjádřit nedůvěru dosavadní imigrační politice Unie a označit za vydírání vyjádření tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který pohrozil Unii, že by „mohl přijít okamžik, kdy země otevře migrantům brány do Evropy“. Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury pak po vládě požaduje konkrétních opatření k uzavření českých hranic.

Schůze k Fajádovi měla být neveřejná

V poledne pak začala mimořádná schůze svolaná z popudu opozice. Tam se měl řešit případ Fajád: kvůli tomu čelí tlaku zejména ministr obrany Martin Stropnický (ANO), který v novinovém rozhovoru připustil, že šlo o výměnu za pětici Čechů. K rezignaci ho vyzvala opoziční ODS a také předseda koaličních lidovců Pavel Bělobrádek prohlásil, že by měl Stropnický zvážit rezignaci. Sám ministr obrany i šéf hnutí ANO Andrej Babiš k tomu však nevidí důvod. 

Opoziční TOP 09, která svolání schůze podnítila spolu s poslanci ODS a Úsvitu, kritizuje také ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO). Ten rozhodl o tom, že Česko Fajáda do USA nevydá. Navíc unikla i informace o údajné výši výkupného, které Česko zaplatilo za propuštění dvou dívek unesených už dříve v Pákistánu.

Poslanci sice schválili, že bude tato schůze v neveřejném režimu, aby na ní mohly případně zaznít tajné informace. Jenže pak sněmovna podle očekávání neschválila program schůze, která tím pádem skončila.   

Komunisté žádají demisi premiéra i ministra obrany

Předseda ODS Petr Fiala označil jednání za skandální a za frašku, podle něho se k podezření na únik informací žádný z členů vlády nevyjádřil. „Vystoupil i předseda Sobotka, aby nám řekl, že nám nic neřekne,“ uvedl Fiala. „Začínám pochybovat o tom, jestli je premiér Sobotka schopen vykonávat svou funkci,“ dodal.

Demisi premiéra i ministra obrany pak žádají komunisté, v souvislosti s úniky utajovaných informací prý došlo k selhání systému, nikoliv pouze jednotlivce, a vláda z nich musí vyvodit zodpovědnost. „Selhala důležitá koordinace zpravodajských služeb. Bezpečnostní rada státu, která o situaci jednala, se ukázala institucionálně zcela nedůvěryhodnou tragickým a nevyšetřeným únikem přísně tajných a citlivých informací. Ohrožení bezpečnosti občanů a veřejného zájmu České republiky je v důsledku těchto kauz bezprostřední,“ jsou přesvědčeni komunisté.

Podle místopředsedy sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) ale to podstatné ve sněmovně zaznělo. „Že opozice spokojená nebude, to bylo možné očekávat, to se také stalo.“ Podle něj na jednání vystoupil za vládu i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Přítomen byl rovněž ministr obrany Martin Stropnický (ANO), jehož vyjádření bylo důvodem pro svolání schůze. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
07:12Aktualizovánopřed 19 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...