Praha - Opoziční ČSSD podá ústavní novelu, podle níž by prezidentské milosti musel podepisovat také premiér nebo ministr spravedlnosti. Vedou ji k tomu údajně sporné milosti, které udělil Václav Klaus.
„Chceme otevřít debatu, aby v této věci došlo ke změně,“ uvedl místopředseda sociální demokracie Lubomír Zaorálek. Sociální demokraté prosazovali kontrasignaci u milostí už při jednání o novele ústavy o přímé volbě prezidenta, ale neúspěšně. „Věřím, že současné kauzy posílí důvody k tomu, že je změna nutná,“ dodal Zaorálek. Pro změnu ústavy musí zvednout ruku tři pětiny zákonodárců.
Místopředseda ČSSD požadoval už v úterý po prezidentovi a jeho kanceláři vysvětlení ohledně poskytnutých sporných milostí, a to i z minulosti. Spekulovalo se i o tom, že nejsilnější opoziční strana vyzve Klause k odchodu z funkce. Na dnešním grémiu ČSSD ale takový návrh podle stranického předsedy Bohuslava Sobotky nepadl.
Lubomír Zaorálek:
„To, že dochází k opakovanému udělování milostí případům vážné korupce, hospodářské kriminality, dokonce pět lidí z okolí Mrázka a Pitra dostalo za poslední roky milost. Jako kdyby se tady dávala najevo benevolence prezidenta ve vztahu ke korupci.“
Hájek: Milosti radši zrušit než je spolupodepisovat
Prezidentův vicekancléř Petr Hájek označil požadavek na kontrasignaci za nesmyslný. „Prezident neposuzuje trestné činy, není dalším odvolacím místem, nerozlišuje, zda jde o korupci či o nezaplacené alimenty, on posuzuje, zda má případ humanitární či jiný lidský rozměr,“ řekl Hájek. „Prezidentská milost má vtip v tom, že jedna osoba to posuzuje podle svých hodnotových měřítek, citu a soucitu a další řady aspektů, které žádný soud zohlednit nemůže,“ uvedl v pro ČT24.
Petr Hájek:
„To znamená, že bude rozhodovat ten, kdo kontrasignuje? No tak to potom radši změňme v ústavě, ať není žádná milost. To je úplná absurdita.“
Nejvíce pobouřeni jsou sociální demokraté milostí pro ředitelku pražské Metropolitní univerzity Annu Benešovou, které Klaus prominul trest za korupci. Jak ale později upozornila média, Benešová je blízkou známou prezidentovy ženy Livie. Udělování prezidentských milostí teď na základě dvou udání prověřuje policie.
Klaus také například rozhodl o odkladu trestu za stomilionový podvod u Tomáše Maliny, který patřil k blízkým spolupracovníkům zavražděného podnikatele Františka Mrázka, jehož policie považovala za vládce českého podsvětí.
Kontroverze budily i Havlovy milosti
Některé milosti se často připomínaly i Václavu Havlovi. Pomohl známým osobnostem, například synovi Věry Čáslavské a Josefa Odložila, který smrtelně zranil otce, nebo cyklokrosaři Radomíru Šimůnkovi. Ten při autonehodě zabil tři lidi.
Jak je to s milostmi jinde?
Na Slovensku prezident spolupracuje s ministerstvem spravedlnosti a k jeho stanovisku přihlíží. Ve Francii je potřeba podpis prezidenta, premiéra i ministra spravedlnosti. V Itálii také zasahuje i kompetentní člen vlády. V Německu se k hlavě státu dostane jen pár případů, prezident může pravomoc přesunout na kancléřku nebo na ministra.
Senát se bude zabývat Klausovým nepodpisem charty
Senát bude navíc na schůzi, která začne koncem února, projednávat výzvu Klausovi, aby podepsal dodatek k Evropské sociální chartě. Dodatek v minulosti parlament ratifikoval, prezident pod něj dosud podpis nepřipojil. „Prezident je evidentně za hranou ústavnosti,“ soudí místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková.
Sociální demokraté mají v horní komoře většinu a je pravděpodobné, že takovou výzvu prosadí. Pokud Klaus dodatek nepodepíše, „jsme připraveni iniciovat ústavní stížnost,“ podotkla před novináři Gajdůšková.
