Praha - V době, kdy se na mnohých místech vyhrocují protesty proti romské populaci, si v České republice připomínáme nejen dvacetileté výročí existence Muzea romské kultury, ale také skutečnost, že vzniká romská politická strana. Publicista a předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek se domnívá, že ve společnosti i ve vládě chybí politická vůle k efektivnímu řešení současných společenských problémů. Obává se ale, že vznik etnické politické strany nebude mít velký vliv na dění v Česku. Odpovědnost je tak především v rukou hlavních politických stran, které by měly umožnit Romům dostat se na přední místa kandidátek. Romové podle Holomka dnes již tvoří významnou komunitu, která se chce ve společnosti angažovat.
„Snaha o vznik romské politické strany je vyvolána tím, že se Romové chtějí účastnit diskurzu ve společnosti z vyšších pozic, než to dosud bylo možné,“ podotýká Holomek. Nicméně zkušenosti z Evropy i z existence romské strany bezprostředně po Sametové revoluci ukazují, že založení politické strany na jakémkoliv omezeném principu, v tomto případě etnickém, nevede k úspěchu. „Je to princip, který společnost příliš neosloví,“ míní.
Naopak to bývají občanská sdružení, která získají na základě vypracovaných projektů finanční prostředky a mohou tak situaci ovlivnit přímo. I z toho důvodu došlo podle Holomka v devadesátých letech k útlumu romské občanské iniciativy. „Existenci romské politické strany ale úplně neodsuzuji, myslím, že v regionech to svůj význam má a tam by také ta politika měla být započata. A teprve od ní se mohou odrazit k dalšímu posunu,“ dodal Holomek.
Zlom by měl nastat tehdy, až velké politické strany umožní Romům figurovat na předních místech kandidátek. „Problém je v tom, že ve vládě není vytvořena politická vůle k a nastolování podmínek pro řešení těchto problémů (…)Dokud si tato vláda neuvědomí, že je to problém, který poukazuje na fungování demokracie ve společnosti, tak se nic zvláštního a pozitivního nestane,“ doplnil předseda.
Problém je na obou stranách, potvrzuje Holomek
Za současnou vyhrocenou situaci nicméně úplně nemohou politici. Problém je především na straně společnosti, a to na obou stranách. Podle některých průzkumů totiž až tři čtvrtiny české většinové populace cítí nesympatie vůči Romům. „Je to důsledek bariér, které ve společnosti existovaly odjakživa. Přetrvávaly i v době totality a kromě krátkého euforického období po sametové revoluci byl nastolen tento naprosto nepřijatelný postoj společnosti,“ podotýká Holomek.
„Nemusíme se navzájem milovat. Stačí, když se budeme tolerovat a uvědomíme si racionálně, co je třeba v této společnosti dělat, aby tu existovalo soužití, které například nepoškozuje ekonomiku. Soužití a tolerance ve společnosti je výsostně problém ekonomický.“
Češi by tak především měli nejprve poznat romskou kulturu, aby romské problematice mohli lépe porozumět. Ke zlepšení tomuto povědomí napomáhá již dvacet let Muzeum romské kultury. „Řešit problematiku soužití lze jenom na pozitivních příkladech. Muzeum romské kultury ukazuje, že Romové jsou národem, který má svojí velkou kulturu (…) Muzeum romské kultury je stánkem o uchování romské identity a na tomto principu my chceme ukázat, že Romové jsou lidé, kteří mohou společnosti něčím přispět,“ uzavírá.
