Praha/Ostrava – Chřipková epidemie pravděpodobně dosáhne svého vrcholu do čtrnácti dnů. Ve Studiu 6 to uvedla vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku ze Státního zdravotnického ústavu Martina Havlíčková. Nejmasověji rozšířeným virem je pandemické nakažení prasečí chřipky známé jako H1N1, na nemocných drží devadesátiprocentní podíl. Jeho průběh se ovšem od běžné sezonní chřipky neliší.
„Nemocnost stoupá ve všech regionech, a to zejména v kategorii chřipce podobných onemocnění, což je jednoznačný indikátor nástupu chřipkové epidemie. Vzhledem k dynamice a začátku před dvěma týdny předpokládáme, že bychom vrcholu epidemie mohli dosáhnout za dva týdny. To je náš odhad, může to být třeba o trochu delší nebo o trochu kratší,“ uvedla Havlíčková.
Přestože mezi nakaženými jsou i lidé s chřipkou typu A nebo B, nejrozšířenějším virem je pandemický H1N1. Na něj také včera v důsledku komplikací spojených s dalšími onemocněními zemřeli v Moravskoslezském kraji dva muži ve věku 55 a 56 let. V regionu je rovněž relativně vysoká nemocnost a v tuto chvíli počet nakažených chřipkovým onemocněním přesahuje dvoutisícovou hranici epidemie.
Vlivy teplejšího počasí se přeceňují
Lékaři nicméně uklidňují veřejnost, že není potřeba se kvůli prasečí chřipce znepokojovat, protože se stala typem sezonní chřipky. „To je osud každé pandemické chřipky. Způsobí první pandemickou vlnu, vytěsní svého předchůdce, protože má volný imunologický přístup k hostiteli, a po určité době se stane běžným sezonním kmenem,“ řekla Havlíčková.
Vedoucí referenční laboratoře vyvrátila i obavy z toho, že s nadcházejícím oteplením virus chřipky ještě výrazněji expanduje: „Změny počasí mohou do určité míry ovlivnit i šíření chřipkového viru, ale podle mého názoru daleko méně, než nám bývá prezentováno. Chřipkový virus má tendenci se dobře šířit při chladném a vlhkém počasí, teplotní zvraty nemají podle mého názoru tak velký vliv - spíš to ovlivňuje naše vlastní chování, spíše jsou to problémy ze strany hostitele než ze strany viru.“
