Jiří Drahoš dokázal v senátních volbách zúročit prezidentskou kandidaturu a stal se vůbec nejúspěšnějším kandidátem v prvním kole. Vedle Jiřího Čunka překročil i on 50% hranici a získal senátorské křeslo. Ve volebním obvodu Praha 4 kandidoval za STAN s podporou dalších stran. Drahoš stál až do loňské prezidentské kampaně mimo politiku a celý život zasvětil vědě. Osm let stál v čele Akademie věd.
Chemik a vyzyvatel Miloše Zemana usedne v Senátu. Jiří Drahoš zvítězil s největší převahou
Rozhovor se senátorským kandidátem Jiřím Drahošem (zdroj: ČT24)
Drahoše podle výsledků po sečtení čtyř pětin okrsků v obvodu volilo zhruba 53 procent voličů. To znamená, že už o vítězství v prvním kole nemůže přijít.
V přímé prezidentské volbě se Drahoš trochu překvapivě stal nejvážnějším vyzyvatelem současné hlavy státu Miloše Zemana. Během kampaně dokázal nasbírat přes 140 tisíc podpisů, čímž splnil předepsaný počet a zařadil se mezi devítku kandidátů.
Drahoš se prezentoval jako nadstranický kandidát, podporu mu ale vyjádřila celá řada politiků i stran. Prezident Zeman se navíc před prvním kolem prezidentské volby nezúčastňoval žádných debat, průzkumy tak dávaly Drahošovi poměrně slušnou šanci.
Stávající prezident nakonec první kolo vyhrál se ziskem necelých 40 % hlasů, Drahoš postoupil jako druhý se ztrátou asi 12 %. Před druhým kolem ho sice podpořilo více neúspěšných prezidentských kandidátů včetně Michala Horáčka či Marka Hilšera. Do debat se však zapojil i prezident Zeman a nakonec ovládl prezidentské klání o necelá tři procenta hlasů.
obrázek
Drahoš po volbách zvažoval založení nové strany, nakonec ale potvrdil kandidaturu do Senátu v Praze, podobně jako řada dalších uchazečů o prezidentský úřad. Na Praze 4 kandidoval s podporou hnutí STAN, lidovců, TOP 09 a zelených. V tomto obvodu si pak zopakoval souboj s Evou Sykovou, kterou vyslalo hnutí ANO. Právě Sykovou porazil Drahoš i v roce 2009 ve volbě šéfa Akademie věd.
„Lidé, když mě viděli, tak věděli, o koho jde. Ať už v pozitivním, nebo občas i negativním slova smyslu. Čili určitě to byla výhoda. A to asi u všech prezidentských kandidátů,“ komentoval svou aktuální kampaň Drahoš.
Drahoš je spoluautorem patentu na recyklaci PET lahví, od prezidenta má medaili za zásluhy
Jiří Drahoš se narodil 20. února 1949, vystudoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a celý život se věnoval chemickému inženýrství. Od roku 1973 pracoval v Ústavu chemických procesů Akademie věd, v letech 1996–2003 stál dokonce v jeho čele. V roce 2003 byl jmenován profesorem.
Mezi lety 2005 až 2009 byl místopředsedou Akademie věd a v roce 2009 stanul v čele instituce. Ve funkci pak působil až do března 2017. V roce 2012 ho tehdejší prezident Václav Klaus ocenil medailí Za zásluhy. Vyzdvihl jeho úspěšnou vědeckou dráhu, která získala mezinárodní ohlas, i transformaci a rozvoj Akademie věd.
obrázek
Drahoš publikoval přes 60 původních prací ve vědecky významných mezinárodních časopisech a je spoluautorem několika zahraničních a domácích patentů. Jedním z nejvýznamnějších je patent na recyklaci PET lahví mikrovlnnou metodou, která umožňuje lahev rozložit na dvě základní složky a z nich znovu vyrobit nové lahve.
Mikrovlny pomohly i dalšímu objevu. Po povodních v roce 2002 vědci zjistili, že jimi lze sušit zaplavené knihy. Oproti klasickému sušení je postup rychlejší, navíc v knihách nebo spisech můžou zůstat kovové sponky či zlacené obrázky, které by jinak způsobily vznícení.
Jiří Drahoš vystudoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze. V roce 1994 se habilitoval pro obor chemické inženýrství a v roce 1999 obhájil doktorát věd. V roce 2003 byl jmenován profesorem. V oboru chemického inženýrství publikoval přes 60 původních prací v impaktovaných mezinárodních časopisech. Je spoluautorem několika zahraničních a domácích patentů.
Od roku 1973 působil v Ústavu chemických procesů AV ČR, postupně jako vědecký pracovník, vedoucí vědecký pracovník a zástupce ředitele. V letech 1996 až 2003 stál v čele ústavu. Od roku 2005 působil jako místopředseda Akademie věd ČR, zodpovídal za oblast chemických věd a věd o živé přírodě. V roce 2009 se stal předsedou instituce, ve funkci setrval 8 let.
Jiří Drahoš