Praha – Odborníci ze sdružení LORM ve spolupráci s Masarykovou Univerzitou v Brně a Univerzitou Palackého v Olomouci vytvořili novou publikaci pro výuku a studium taktilního neboli dotykového českého znakového jazyka. Pro lidi, kteří ztratí zrak i sluch, přináší větší možnost domluvit se s vlastním okolím. I když v zahraničí jde o běžný způsob komunikace hluchoslepých, v České republice je teprve na vzestupu.
Čeština má svou dotykovou verzi
I když má průvodce sloužit především lektorům a rodinným příslušníkům, může být velkým pomocníkem i pro samotné hluchoslepé se zbytky zraku. Ti si mohou zvolit velikost písma nebo upravit rychlost předvádění znaků. „Na jedné straně jde o hodně odbornou záležitost, na straně druhé jsme to chtěli napsat takovým způsobem, aby to byl schopen pochopit i úplný laik, rodinný příslušník, rodič nebo nový pracovník,“ uvedl Jiří Langer z Ústavu speciálněpedagogických studií Univerzity Palackého.
Pro hluchoslepé lidi nebo lidi se zbytky zraku přináší způsob komunikace i trénink mozku a prstů, soudí terénní pracovnice občanského sdružení LORM v Přerově Eva Bernardová. „Znaků zkoušíme učit deset až patnáct za 14 dní, poté je skládáme do jednoduchých vět. Zdá se mi, že si to tak lidé lépe pamatují,“ dodává k učební metodě terénní pracovnice.
3 minuty
Reportáž Martiny Vysloužilové
„Evidujeme v naší republice okolo 200 hluchoslepých osob, z toho maximálně jedna třetina tento komunikační systém používá,“ řekla ředitelka občanského sdružení LORM – Společnost pro hluchoslepé Petra Zimermanová. Taktilní znakový jazyk, jak jej autoři prezentují, je zpracován pro výuku dospělých. Odborníci na publikaci pracovali od roku 2004, zkušenosti sbírali také na kurzech pro hluchoslepé.