Policie vrátila do sousedních zemí víc než polovinu uprchlíků, které zadržela od červnového posílení kontrol. Počet odhalených migrantů se od té doby přiblížil k tisíci padesáti. Ministerstvo vnitra dál hledá cestu, jak zvýšit kapacity uprchlických táborů - buď rozšíří ty stávající, nebo urychlí otevření nových, tak jako ve Vyšních Lhotách. Kdy se zařízení otevře, rozhodne ministerstvo možná už ve středu.
Ačkoli běženci přejíždějí přes státy Schengenu, od Řecka přes Maďarsko a Rakousko, většina z nich nemá za cíl Česko, ale bohatší země evropského severozápadu – Německo nebo Švédsko. V Česku žádají o azyl jen jednotlivci, drtivá většina zadržených běženců dříve nebo později zemi opustí.
Do tuzemských pobytových zařízení policie nepřesouvá všechny běžence, které najde. Víc než polovinu lidí vrací do sousedních zemí v rámci takzvané readmisní dohody do dvou dnů od zadržení. To je časté například v případě Rakouska.
"V rámci Dublinského řízení vracíme cizince, kteří v minulosti požádali o azyl v jiné zemi. Tato procedura trvá zhruba 40 dnů," vysvětlila mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová. Česko takhle letos poslalo zpět sto lidí, od zesílení kontrol v polovině června jen deset, protože Maďarsko, kde velká část cizinců žádá o azyl, je už nezvládá přijímat zpět.
Když je odmítne, české úřady běžence držet nemohou. S takzvaným výjezdním příkazem se mohou dostat třeba do Německa a požádat tam o azyl.
Tábory migrantům v Česku přestávají stačit
V zařízení Bělá pod Bezdězem je nyní umístěno 467 cizinců a pohybuje se na hraně své kapacity. V Zastávce u Brna jde o 194 běženců a od neděle, kdy jich sem dorazilo třicet, hlásí stop stav. Ministerstvo vnitra proto jedná s Vyšními Lhotami a Moravskoslezským krajem o dřívějším otevření zdejšího areálu. V první fázi by měl pojmout až 220 uprchlíků, kapacita zařízení je ale více než dvojnásobná.
