České zdravotnictví překonalo krizi a loni poprvé od roku 2008 hospodařilo v černých číslech. Přebytku dosáhlo i navzdory zrušení zdravotnických poplatků a podle čerstvých dat z ministerstva financí si udrželo kladnou bilanci i v prvním pololetí letošního roku.
Přebytek ve výši 2,3 miliardy pro období od ledna do června 2015 je nejlepším výsledkem od posledního předkrizového roku 2008. Tehdy byl ještě o osm a půl miliardy lepší. Ještě v roce 2013 se ale zdravotnictví pohybovalo ve více než miliardové ztrátě, největší (bezmála sedmimiliardový propad) zaznamenalo před pěti lety.
Z krize dokázalo zdravotnictví vystoupit i přesto, že od začátku roku nemusí platit většinu zdravotnických poplatků. Někdejší ministr Leoš Heger (TOP 09) ovšem tvrdí, že „pět miliard ročně (z poplatků) zdravotnictví zcela určitě chybí a bude chybět nastálo, dokud nebudou zrevitalizované.“ Černá čísla si vysvětluje i tím, že se „mírně zvýšila" efektivita systému, například redukcí lůžek.
Ke změně ovšem nejvíce pomohl růst ekonomiky a platů, díky kterému lidé odvádí na zdraví víc peněz. Stát navíc zvýšil platby na děti, důchodce a další své pojištěnce. Průměrný příjem pojišťoven na jednoho klienta přesáhl třiadvacet tisíc korun. Výdaje přitom zůstaly zhruba o dvě stě korun níž. Většinu z nich tvoří pochopitelně samotná zdravotní péče, zhruba tři procenta provozní a další vydání.
Pojišťovny daly na léčbu rekordní sumu
Zdravotní pojišťovny tak mohly vydat na léčení pacientů 232 miliard korun, což je vůbec nejvíc v historii. Je třeba říct, že systém je stabilizován a že pokryl potřeby peněz, které byly v loňském roce,“ uvádí prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček.
Jen české nemocnice tak dostaly minulý rok od pojišťoven o deset miliard víc než v roce 2013. Tento devítiprocentní nárůst jim umožnil poskytnout víc zdravotní péče. „Protože máme ve společnosti mnohem delší dobu přežití, počet pacientů se neustále zvyšuje, a tím se zvyšují i náklady,“ dodává mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice Filip Brož.
To potvrzují i čísla pojišťoven; náklady na péči o zdraví jednoho pacienta meziročně vzrostly o šest procent na 22,5 tisíce korun, přičemž rychlejší nárůst vykazuje lůžková péče (oproti ambulantní). Vedle zmiňovaného stárnutí populace zde hraje roli také zavádění nákladných léčebných postupů včetně nových léků. „K těm nejnákladnějším pacientům patří lidé trpící hemofilií nebo metabolickými poruchami,“ uvádí mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.
Vyšší platy až příští rok
Zdravotnictví by mělo zůstat v plusu i po 1. lednu 2016. Ministr Svatopluk Němeček (ČSSD) pro nový rok prosazoval další zvýšení plateb za státní pojištěnce o víc než čtyři miliardy, nakonec na vládě uspěl jen s necelými dvěma. „Chci garantovat, že tyto peníze budou v nemocnicích určeny na platy,“ uvedl na konci června.
Stejně mluvil i šéf státní kasy Andrej Babiš (ANO): „Domluvili jsme se, že se zařídí úhradovou vyhláškou, aby peníze do platů skutečně šly.“
Chystané peníze představují tříprocentní růst a týkat by se měl všech 16 tisíc nemocničních lékařů a 60 tisíc nemocničních sester - bez ohledu na to, jestli pracují ve státních, krajských nebo soukromých nemocnicích. Letos vzrostl většině zdravotníků základní plat o pět procent, a to hlavně ve státních nemocnicích. Některé krajské a soukromé ale nepřidávaly.
Odbory chtějí víc
Záměr ministerstva ale komplikuje požadavek odborů. Ty chtějí desetiprocentní růst, který by si vyžádal víc než sedm miliard. Argumentují tím, že jen výraznější přidání peněz zabrání odchodu doktorů do zahraničí.
„Náš požadavek na deset procent vychází z toho, že jsme loni dva měsíce nedostali, letos dva měsíce nedostaneme, navíc je potřeba stabilizovat personál, takže desetiprocentní nárůst tarifů je podle nás úplně minimální,“ vysvětlila na konci července předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková.
