Praha - I když výdaje na vědu v České republice vzrostly meziročně o pětinu (loni přesáhly 70 miliard korun), v rámci Evropské unie je to stále podprůměr. Firmy přitom dávají na vědu více než stát. Nejvíc peněz si rozdělily přírodní a technické obory, nejméně prostředků šlo do sociálních a zemědělských. Loni se navíc do výdajů výrazněji promítlo čerpání dotací z EU. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
„Nejdůležitějším zdrojem financí zůstávají i nadále soukromé domácí podnikatelské zdroje, které zaujímají na celkových výdajích na výzkum a vývoj 46,9 procenta (33,2 miliardy korun). Na druhém místě jsou veřejné domácí zdroje (26,2 miliardy korun, to je 37 procent),“ sdělili statistici.
Stále více se na financování české vědy podílejí zdroje ze zahraničí, které v roce 2011 vzrostly o 44 procent na 10,8 miliardy, a tvořily tak 15,2 procenta celkových výdajů na vědu. Co se týká zahraničních zdrojů, loni poprvé převážily veřejné zdroje nad soukromými. Podle statistiků to svědčí o tom, že Česko začalo více čerpat z evropských dotací.
Přestože je loňský nárůst financí na vědu nejvyšší za posledních deset let, stále tvoří výdaje na výzkum jen 1,86 procenta HDP. Průměr zemí evropské sedmadvacítky byl přitom už v roce 2010 1,9 procenta HDP.
„V rámci nových členských států EU si stojíme poměrně dobře, spolu se Slovinskem jsou poměrové ukazatele k HDP jedny z nejvyšších. V porovnání třeba se severskými státy nebo Německem a Rakouskem pořád zaostáváme,“ říká Martin Mana, vedoucí oddělení statistik výzkumu a vývoje ČSÚ.
Největší podíl peněz jde sice na vědu z podniků, firmy ale značnou část těchto prostředků utrácejí za svůj podnikový výzkum. Například česká divize elektrotechnického koncernu Siemens vynakládá na vědu a výzkum každý rok víc než 500 milionů korun a zaměstnává zhruba 500 vědeckých pracovníků.
„My si velmi dobře uvědomujeme, že bez dlouhodobé investice do dobrého vývoje a výzkumu není možná konkurenceschopnost. Toto platí nejen pro firmu, ale i pro stát. Proto ve svých závodech vytváříme a rozšiřujeme vývojová centra,“ uvedl generální ředitel Siemens ČR Eduard Palíšek.
V podnikatelském sektoru bylo loni utraceno 60,3 procenta všech peněz na vědu, tedy asi 42,7 miliardy. Naproti tomu na vysokých školách se utratilo 15,3 miliardy, ve vládním sektoru, tedy například v ústavech Akademie věd, pak 12,4 miliardy. V soukromém neziskovém sektoru šlo na výzkum 300 milionů.
Nejvíc peněz firmy investují do technických věd. Ve vládním sektoru dominují pro změnu vědy přírodní. Častěji se vědě a výzkumu věnují muži, ženy tvoří ve vládním a vysokoškolském sektoru zhruba třetinu, v podnikatelském jen necelou pětinu výzkumného personálu.
Z veřejných peněz šlo 41 procent výdajů na přírodní vědy, 29 procent na technické, 12 procent na lékařské a sedm procent na humanitní. Nejméně peněz šlo na sociální vědy a zemědělský výzkum - po šesti procentech. Firmy nejvíce investovaly do automobilového, strojírenského a elektrotechnického průmyslu a do výroby lokomotiv.
„Z regionálního hlediska byla výzkumná a vývojová činnost soustředěna do Prahy (23,2 miliardy), Středočeského kraje (14,1 miliardy) a do Jihomoravského kraje (11,2 miliardy),“ konstatoval ČSÚ. V roce 2011 se v ČR zabývalo výzkumem 2 720 pracovišť. V přepočtu na plné úvazky v nich pracovalo přes 55 tisíc lidí, z toho více než 30 tisíc byli výzkumníci.
