Praha – Zástupci firmy Omnipol dnes prohlásili, že v případě vojenských dopravních letadel CASA nelze určit obvyklou cenu letounu, a tudíž ani není možné tvrdit, že nákup strojů byl předražen. Firma Omnipol figuruje v nákupu letounů jako zprostředkovatel. Posudek firmy American Appraisal, o nějž policie opírá žádost o vydání bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové (TOP 09) k trestnímu stíhání, vychází z veřejných zdrojů a ty mohou být podle tvrzení Omnipolu zavádějící. Její generální ředitel Michal Hon znovu vyzval odpovědné orgány ke zveřejnění posudku, aby o něm bylo možné vést diskusi. Podle slov zbrojního analytika Jaroslava Štefce ve Studiu ČT24 lze cenu odvodit i z veřejných zdrojů. Štefec také konstatoval, že CASA nabízela letouny české armádě za nižší cenu, než za jakou je nakonec ČR koupila poté, co do celé zakázky vstoupil Omnipol a někteří lidé z ministerstva obrany.
Cena není odpovídající, tvrdí analytik. Omnipol ale předražení odmítá.
Starší typ C-235 je sice pro civilní účely používán, je ale méně výkonný než C-295M, který koupilo ministerstvo obrany, uvedl Hon. Podle analýzy, kterou pro policii vypracovala společnost American Appraisal, stát údajně při nákupu letadel CASA utrpěl škodu 658 milionů korun kvůli tomu, že nákup byl předražen. Omnipol, který obchod zprostředkoval, se již dříve proti tomuto tvrzení ohradil.
Ředitel firmy American Appraisal podle Hona včera na stránkách Mladé fronty Dnes uvedl, že při výpočtu částky 658 milionů korun vycházeli mimo jiné z civilní verze letounu C-295. „Taková verze neexistuje, letoun C-295 je od začátku vyvinutý jako vojenský letoun. Pouze vychází z jiného letounu, který se jmenuje C-235 a má úplně jiné rozměry, jiné charakteristiky a jiné motory,“ upozornil ředitel Omnipolu.
Hon také uvedl, že o nákupu letadel CASA nejednal přímo s tehdejší ministryní Parkanovou. Nebyl k tomu podle něj důvod. „Mými partnery byli buď odborní funkcionáři letectva, respektive armády, nebo zodpovědní funkcionáři a úředníci ministerstva obrany,“ řekl. O kontraktu prý jednal s tehdejším náměstkem pro vyzbrojování Jaroslavem Kopřivou a ředitelem vyzbrojovací sekce Jiřím Staňkem. Rozhovorů se podle něj účastnili i Martin Barták a Jan Fulík.
V kauze byl obviněn i Jiří Staněk - a proti obvinění už podal stížnost. Jaká byla role tehdejšího prvního náměstka Martina Bartáka, který se den po podpisu smlouvy stal ministrem obrany, není zatím jasné. Policie ho už vloni obvinila v souvislosti s údajnou korupcí při jiné armádní kauze - nákupu Tater.
Zástupci Omnipolu se zastavili také u tématu hrubé marže, která za zprostředkování nákupu letadel CASA prý činí k dnešnímu dni 85 milionů korun. Hon popřel, že by Omnipol ze zakázky utržil stamiliony, jak informovala některá média. „Nedostali jsme provizi ani 890 milionů, ani miliardu,“ řekl novinářům Hon. „Stav tohoto obchodního případu, hrubé marže, kterou k dnešnímu dni Omnipol má, je 85 milionů korun,“ doplnil.
Premiéra Petra Nečase (ODS) názor Omnipolu nepřekvapil: „Oni samozřejmě tento obchod, jehož jsou integrální součástí, hájí. Asi těžko můžeme očekávat, že by připustili, že tam bylo něco v nepořádku.“
Letouny byly předražené, soudí zbrojní analytik Štefec
„Za tři letouny rozhodně ta cena odpovídající není. Verze letounu C-295 M byla na stránkách CASA nabízena, pokud vím, zhruba dva roky před nákupem letounů Českou republikou přibližně za 22 milionů dolarů a bylo to v dané verzi C-295 M… Cena z veřejných zdrojů se dá odhadnout,“ prohlásil v reakci na stanoviska Omnipolu zbrojní analytik Jaroslav Štefec.
Cenu obvyklou na trhu podle něj lze zjistit na základě konkrétních analýz či oslovením firmy. „Já vím, že firma CASA učinila resortu obrany konkrétní nabídku, která se pohybovala kolem těch 23 milionů za letoun ještě předtím, než do celé operace vstoupila firma Omnipol a vedení resortu obrany,“ uvedl Štefec pro ČT24.
Letadla CASA nakoupila armáda v roce 2009, za tři stroje zaplatila 3,5 miliardy korun. Čtvrté letadlo se vyměnilo za 5 bitevníků L-159. Mimo smlouvu je navíc nestandardně tříletý servis za 700 milionů. Jedna česká CASA měla létat nad Afghánistánem už vloni. Pokud španělské stroje projdou vojskovými zkouškami, do afghánské mise se zapojí zřejmě v roce 2013.