Bratranci Barešovi - 40 rukojmí v rukou teroristů

Pomezí nad Ohří - Hraniční přechod do západního Německa v Pomezí 23. května 1978. Po setmění se k přechodu státní hranice blížil černožlutý autobus Škoda, patřící JZD Modletice. A v něm tři muži, kteří puškami mířili na devětatřicet vyděšených gymnasistů z Říčan u Prahy -  Robert (22), Václav (20) a Milan (26) Barešové studenty unesli před necelými dvěma hodinami. Jejich útok byl překvapivý a cíl splnil – čtyřicet rukojmí v rukou teroristů dějiny Československa ještě nezažily. Případ nakonec skončil záchranou všech dětí, řidič autobusu a jeden z únosců akci nepřežili. Proces s únosci následoval brzy po incidentu a skončil exemplárními tresty. V září 1978 plzeňský krajský soud vynesl za obecné ohrožení a další trestné činy rozsudek smrti nad Robertem Barešem (popraven byl 6. prosince 1979), Václava Bareše soud poslal na 25 let do vězení. Odvolací soud na verdiktu nic nezměnil.

Odpovědnost pohraničníků soud tehdy neřešil, měl údajně za prokázané, že střelbu zahájili Barešovi a že řidiče zabil Milan Bareš. Když byla v roce 1992 z popudu tehdejší ministryně spravedlnosti Dagmar Burešové odstartována revize procesu, ukázalo se, jak byla komunistická justice nemírně tvrdá. Soud tresty změnil - Václav Bareš dostal namísto pětadvaceti „jen“ jedenáct a půl roku, takže šel hned na svobodu. Ani polistopadové soudy ale neprokázaly, zda smrt řidiče autobusu způsobili Barešovi, nebo jej zasáhla střela pohraničníků.

„Byla to klukovina, bláznivina, byli jsme mladí. Nikoho bychom nezabili, nechtěli jsme nikoho zabít. Věřili jsme, že se na Západ dostaneme.“ 

„Z osobního auta jsme slyšeli megafon. Že prý k nám mluví generálporučík Šádek. A slíbili nám bezpečný průjezd, když propustíme studenty. Prý si můžeme nechat řidiče.“ 

„Najednou slyším řidiče, jak říká, že proti nám jede nějaký tank. Ve skutečnosti to byl obrněný transportér. Stál napříč přes silnici. A vtom ji ten řidič dostal. Padl na volant. Začali palbu, my jsme leželi na zemi. Vystříleli snad tři zásobníky. Já jsem dostal čtyři zásahy, měl jsem poraněnou páteř, ruku, rameno.“

A jak se to vlastně seběhlo?

Bratranci Barešovi se živili u kolotočů a postupem času získávali pověst obzvlášť nebezpečných recidivistů - Milan měl právě 23. května nastoupit k výkonu svého čtvrtého trestu. Jenomže všichni tři se rozhodli, že zůstanou pospolu za každou cenu. „Ale aby nám to vyšlo, musíme pryč, do svobodného světa. Už jsme o tom mluvili mockrát, ale teď, když to mělo na Milana zase spadnout, jsme se rozhodli, že už nic odkládat nebudeme,“ řekl později u výslechu Robert Bareš. 

Od samého počátku jim bylo jasné, že přechod přes zelenou hranici nezvládnou, proto se rozhodli, že k cestě do Německa použijí zajatce. Zbraně si opatřili vyloupením hájovny nedaleko Sokolova a autem dojeli až k autokempinku za hrází Jesenické přehrady. Ze silnice do kempu odbočil autobus plný dětí. A náhle bylo rozhodnuto. Trojice bratranců neváhala, vtrhla do autobusu a kdosi z nich vypálil do vzduchu pár ran. U benzinové stanice vysadili studenta, který vzkázal policii, aby uvolnila hraniční přechod v Pomezí. Jinak prý únosci svoje rukojmí postupně postřílejí. 

Po vyhlášení bojového poplachu pohraničníci celý prostor celnice v Pomezí okamžitě vyklidili. Hlídky pohraničníků zalehly a dokonale se zamaskovaly. Pak následovalo mučivé čekání. „Střelbu zakazuji, ať se děje, co chce,“ rozkázal velitel. „Všechno je třeba podřídit záchraně dětí.“  Nakonec se ale střílelo, únosci vypálili z autobusu několik ran. Robert Bareš poté zopakoval požadavek celé trojice – otevřít hranici, uvolnit průchod, nestřílet, jinak začnou zabíjet rukojmí. 

Vyčerpávající jednání se táhla několik hodin. Nakonec velitel zásahu svolil – únoscům otevře závoru, která pro mnohé znamenala volnou cestu do Německa. Před tím ale oni musejí propustit všechny děti. Autobus před závorou přibrzdil a dětem se podařilo vyskákat ven. Pak motor nabral obrátky a v rozbitých oknech se na okamžik objevily rozesmáté obličeje únosců. Nicméně únosci netušili, že skutečná hranice byla až o několik set metrů dál – únoscům přehradil cestu obrněný transportér a zvenku se ozvala výzva, aby se únosci vzdali. Řidič nakonec akci zaplatil životem, stejně tak přestřelku nepřežil jeden z bratranců – Milan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenát bude schvalovat obnovení EET, odsouhlasil lepší ochranu spotřebitelů

Znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET) a změny podmínek zaměstnávání státních úředníků budou patřit mezi hlavní body, které bude ve středu projednávat Senát. Kontroverzní novelu stavebního zákona, která má podle vládní koalice zrychlit povolování staveb, bude probírat nejdříve ve čtvrtek. Senátoři TOP 09 a ODS jsou připraveni obrátit se kvůli novele k Ústavnímu soudu. Senátoři již také schválili lepší ochranu spotřebitelů při uzavírání finančních smluv on-line.
09:02Aktualizovánopřed 53 mminutami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 3 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Překlep či úmysl. Za jízdu bez platné dálniční známky letos padly pokuty za 48 milionů

Policisté a celníci zjistili od začátku roku do konce července přes 36 tisíc případů jízdy bez platné dálniční známky. Rozdali za to pokuty za téměř 48 milionů korun. Vyplývá to ze statistik policie a Celní správy. Za stejné období v loňském roce přitom zjistili o téměř osmnáct set případů méně. Podle mluvčího Celní správy Richarda Zemana si pokutovaní řidiči nejčastěji dálniční známku vůbec nekoupí, nebo zapomenou, že jim vypršela. K postihům mohou vést i překlepy při nákupu známky.
před 4 hhodinami

Délka období s nedostatkem půdní vláhy je rekordní, uvádí InterSucho

Délka období s nedostatkem půdní vláhy je letos v Česku rekordní. Na třiceti procentech území se nedostatek půdní vláhy vyskytuje od začátku roku. Jde o jižní a střední Moravu a také o závětrnou stranu Krušných hor, což jsou oblasti, kde je dlouhé trvání nedostatku vláhy dlouhodobým problémem. Uvádí to projekt InterSucho, za nímž stojí pracovníci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
před 13 hhodinami

Hradecké hejtmanství vyzvalo k prověření smrti pacientky s endoprotézou

Královéhradecké hejtmanství vyzvalo státní zastupitelství, aby prošetřilo smrt pacientky nemocnice v Rychnově nad Kněžnou před dvěma lety. Ženu s endoprotézou kolene operovali původně v Praze, pobývala ale ve východních Čechách. Nemocnice ji tehdy přijala s komplikacemi. Hned ji ale převezli do Prahy, jak si ona i rodina přály. Tam krátce nato zemřela.
před 15 hhodinami

VideoUbývá lidí spořících ve třetím pilíři, pomoct můžou chystané změny

Na stáří si ve třetím pilíři ke konci letošního prvního pololetí spořily tři miliony a 873 tisíc lidí, což je méně než koncem loňska. Přilákat více účastníků do systému by mohly změny, které chystá vláda. Například pro střadatele do 29 let by se státní příspěvek nově měl navýšit na čtyřicet procent vkladu. Do 36 let by poté také mělo být možné třetinu naspořených peněz jednorázově vybrat. Kabinet dále počítá s nižšími poplatky pro banky, které jim lidé platí za správu. Změny by mohly platit od příštího roku.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.