Praha – Začátek lhůty, od které mohou církve žádat o navrácení majetku v rámci církevních restitucí, se blíží. Počínaje 1. lednem mají církevní subjekty přesně 12 měsíců na to, aby o převod majetku oficiálně zažádaly. V lesích, o které budou církve žádat, se nebude smět nadále těžit dřevo. Ministr zemědělství Petr Bendl totiž státnímu podniku Lesy ČR nařídil, aby v těchto lokalitách činil pouze nezbytně nutná opatření. Reaguje tím na stížnosti a obavy církví, že dochází k drancování lesů, které mají být vydávány.
Les v Olešnici na Moravě a u Červené Řečice na Vysočině představují dva nejznámější případy. Právě v církevních lesích za Červenou Řečicí vytěžil státní podnik za čtrnáct dní tisíc metrů kubických dřeva, zhruba za 2 miliony korun. A podobně tomu bylo i v Olešnici. V obou bude žádat církev o navrácení lesů v rámci restitucí. A v obou případech si také stěžuje na to, že Lesy ČR na poslední chvíli osekávají majetek, který jim mají vrátit.
„Vydal jsem pokyn Lesům ČR, aby v těchto lokalitách dělaly pouze ta opatření, která les potřebuje,“ prohlásil ministr Bendl pro ČT. Lesy ČR se ale brání, podle mluvčího Zbyňka Boublíka podnik hospodaří v souladu se zákonem a bez ohledu, zda jde, či nejde o pozemky, kterých se církevní restituce můžou týkat. Přesto chystají těžbu „pouze v nutném rozsahu“.
Leden se blíží a stát se připravuje na restituční požadavky
Jak konkrétně budou zájemci o navrácení církevního majetku žádat a co čeká jednotlivé úřady, měl představit pracovní seminář na zeměměřičském a katastrálním úřadu. „Pokud si někdo přečetl ten zákon, tak ví přesně, co má dělat. Nicméně aby bylo úplně jasno, z iniciativy ministerstva kultury se dnes schází seminář těch zainteresovaných, kteří mají co do činění s příslušným zákonem,“ zmínil 1. náměstek ministryně František Mikeš.
Samotné ministerstvo už vydalo několik materiálů, které mají restituční proces zprůhlednit. Jeden z nich se týká například termínu tzv. historické právnické osoby. Jde totiž o druh právního subjektu, který existoval právě v době kolem komunistického převratu v roce 1948. „Tyto materiály vznikají a jsou k dispozici. Může se stát, že po dnešním setkání vyplyne důležitost zpracování jednoho metodického materiálu a tam už bychom konkrétně spolupracovali s ministerstvem zemědělství,“ dodal Mikeš.
Církve se při žádosti v prvním kroku obrátí na pozemkový úřad, kterému musí doložit nárok na majetek. Žádost by poté měl posoudit katastrální úřad, definitivní stvrzení poté vydá znovu pozemkový úřad. Církve mají na podání žádostí jeden rok, podle náměstka Mikeše jde o dostatečný čas. „Těch položek, které jsou k vydání, je zhruba 100 tisíc. Ale o ty položky bude žádat řada, třeba stovky jednotlivých církevních subjektů. Jsou to farnosti, řády, kongregace a ty budou žádat jednotlivě o to, co mají ve svém katastrálním území k dispozici.“
Podle ministerstva kultury můžou být žádosti církví úspěšné i v případě, že půjde o majetek, který stát i přes blokační paragraf vydal v minulosti někomu jinému. Původní majitelé by měli být odškodněni.
Úředníci se musí připravit i na složité dokládání právních vztahů církví prostřednictvím historických dokumentů. Řada z nich přitom může pocházet z 15. nebo 16. století. „Určitě takové listiny nebudou výjimkou. Je tam i několik listin psaných zvláštním historickým písmem - na to se zvlášť těšíme,“ říká s lehkým úsměvem náměstek Pozemkového fondu ČR Petr Šťovíček.
Církve a náboženské společnosti mají dostat od státu kromě 59 miliard korun i majetek za 75 miliard. Musí ale prokázat, že na něj mají nárok a že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat celkovou náhradu 59 miliard během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace.
Stát naopak církvím postupně přestane hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně. Přechodné období majetkové odluky má trvat 17 let. První tři roky bude stát na platy duchovních a administrativy přispívat z rozpočtu plnou částkou, od čtvrtého roku se částka každoročně sníží o pět procent.
