Asistované reprodukce jako byznys: Problém otěhotnět má stále více žen

Problém otěhotnět má stále více žen a do velmi intimní otázky tak stále častěji vstupuje byznys, konkrétně kliniky asistované reprodukce. Roční tržby za umělá oplodnění a související zákroky dosahují odhadem zhruba tří miliard korun. Počít dítě přirozenou cestou se nedaří každé sedmé dvojici v zemi, většinou proto, že rodičovství oddalují.

Asistovaná reprodukce je v Česku podle zjištění projektu Česko v datech dostupnější a častější než dříve. Mezi roky 2007 až 2013 stoupl počet umělých oplodnění ze 17 tisíc na více než 27 tisíc případů. K nárůstu přispívá stále vyšší věk prvorodiček, největší zájem o asistovanou reprodukci mají ženy mezi 30. až 39. rokem věku.

Velmi slušný byznys

S poptávkou stoupl také počet center, před 15 lety jich bylo 26, v roce 2013 už 41. Cena za provedení jednoho reprodukčního cyklu dosahuje desítek tisíc korun. Roční tržby klinik asistované reprodukce se odhadem blíží ke třem miliardám korun. Reprodukční medicína tak patří ve zdravotnictví mezi nejziskovější obory.

Páry, které mají problém počít dítě, jsou připraveny vynaložit desítky tisíc korun za doplatky na léky a laboratorní vyšetření. Tento fakt, spolu se stále rostoucím počtem prováděných výkonů, dělají z umělého oplodnění perspektivní byznys.
Filip Vrubel
právník v Ambruz & Dark Deloitte Legal

„V uplynulých letech jsme v oboru asistované reprodukce byli svědky rozsáhlé akviziční vlny. Mimořádný zájem o obor přičítáme velmi slušné výnosnosti tohoto typu zdravotnických zařízení a dalšímu růstovému potenciálu taženému zejména pokračujícím přílivem zahraniční klientely,“ komentoval statistiky Miroslav Svoboda ze společnosti Deloitte. V oboru podniká například i vicepremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.

Západní služby za východní ceny

Velký podíl klientů tvoří „medicínští turisté“ ze zahraničí. Česko patří v asistované reprodukci ke světové špičce. Je to dáno vysokým, v podstatě západním standardem služeb, které jsou však poskytované za východní ceny, navíc v Česku je legislativa pro oblast oplodnění ve zkumavce oproti jiným zemím liberálnější. Některé kliniky mají ze zahraničí většinu pacientů, hlavně z Německa, Velké Británie nebo Irska.

6 minut
Události: Asistované reprodukce jako byznys
Zdroj: ČT24

Podle lékaře pražského Centra reprodukční medicíny GEST Miloše Čekala roste zájem o asistovanou reprodukci i proto, že neplodnost přestává být pro veřejnost tabu. „Téma není v Česku veřejností stigmatizováno, takže se lidé nestydí mluvit o svých potížích a vyhledat lékaře,“ řekl. Roste zájem o umělé oplodnění z vlastních i darovaných vajíček.

Darovat možnost mít děti

Dárkyně vajíček musí podstoupit řadu vyšetření, například testy na HIV nebo na dědičné choroby, dále ji čeká sezení s psychologem. Když je všechno v pořádku, upraví lékaři menstruační cyklus dárkyně i příjemkyně pomocí hormonální antikoncepce.

„Je to pro mě zajímavé, dát někomu možnost mít děti, protože sama dítě mám,“ říká dárkyně vajíček Kateřina Třešňáková. Osmadvacetiletá instruktorka jezdectví ale dodává, že důležitá je také finanční odměna, podle kliniky získá zhruba od 17 do 25 tisíc korun.

Věk prvorodiček stále roste

Nejlepší čas na početí dítěte je podle lékařů pro většinu žen kolem 25 let. Přesto věk prvorodiček stále roste. Dnešní ženy se rozhodují pro mateřství později než jejich matky, věnují se nejprve budování kariéry. Průměrný věk, v němž mají první dítě, vzrostl od roku 1989 o více než pět let. „Momentálně se pohybujeme na hranici 28 let. K největšímu zestárnutí došlo mezi roky 1993 až 2008, průměrný věk prvorodiček se zvyšoval o více než čtyři měsíce za každý rok,“ říká Zuzana Lhotáková ze SAS Institute.

Nejvíce cyklů asistované reprodukce podstupují ženy mezi 30. a 39. rokem věku. Propad zájmu nastává mezi 39. a 40. rokem, zčásti k tomu přispívá věková hranice pro úhradu ze zdravotního pojištění. Po uplynutí 39 let věku si totiž žena hradí léčbu sama.

Ceny umělého oplodnění
Zdroj: ČT24

Na to už reaguje ministerstvo zdravotnictví, které chce, aby zdravotní pojišťovny už příští rok hradily víc pokusů o umělé oplodnění a péči poskytovaly i starším ženám než dosud. „Úprava podmínek pro umělé oplodnění bude předmětem nejbližší novely zákona o zdravotním pojištění,“ uvedla mluvčí ministerstva Dana Šalamunová.

Šance na otěhotnění klesá s věkem

Zástupci zdravotních pojišťoven ale pochybují, že to bude přínosné. Šance na otěhotnění totiž s věkem výrazně klesá a pro pojišťovny by to znamenalo náklady navíc. „Lékaři stanovili tu hranici na 39 let. A to právě proto, že s přibývajícím věkem se zdravotní rizika zvyšují,“ říká prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

Úspěšnost cyklů umělého oplodnění meziročně stoupá, výrazněji u mladších pacientek. Efektivita však klesá s věkem ženy. Do 34 let věku má žena šanci na početí při jednom cyklu 23,5 procenta, ve věku 35 až 39 let 16,8 procenta a po čtyřicítce pouze 5,6 procenta.

V roce 2013, ze kdy jsou poslední dostupné analýzy, se v Česku narodilo po umělém oplodnění IVF (in vitro fertilizace, tedy oplodnění ve zkumavce) celkem 2393 dětí, z toho 1857 matkám do 34 let věku, 976 matkám ve věku 35 až 39 let a 106 dětí matkám starším.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...