Praha - Případ odborníka na extremismus Michala Mazla, který se rozhodl kvůli tlaku ukončit svou činnost soudního znalce, má další pokračování. Jedním z důvodů Mazlova rozhodnutí byla námitka advokáta členky Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) Petra Kočího. Kočí vinil Mazla z podjatosti kvůli jeho údajnému židovskému původu. Dnes Kočí uvedl, že hlavním důvodem, proč si na Mazla stěžoval, byly předražené posudky a ekonomická závislost na policii. Fakt, který se objevil v námitce ohledně židovství, Kočí považuje pouze za vznesenou otázku. Mazel řekl, že se bude kvůli těmto výrokům bránit soudní cestou.
Kočí při hlavním líčení u Okresního soudu v Mostu zastupoval členku Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) Lucii Šlégrovou. Žena si prostřednictvím Kočího stěžovala na podjatost znalce, který její výroky na shromáždění v Litvínově označil za propagaci nacismu a antisemitismu. Odůvodnil to Mazlovou finanční závislostí na policii, jeho působností ve straně TOP 09 a jeho židovským původem.
Kočí: Lidé židovského původu by při posuzování pravicového extremismu nemuseli být nestranní
Kočí dnes řekl, že nikdy netvrdil, že by lidé židovského původu nemohli zastávat funkci znalce. V posuzování pravicového extremismu však podle něj pravděpodobně nemohou být nestranní. Odborníkův původ vyvodili Šlégrová s Kočím z příjmení Mazel, které podle nich vzniklo z hebrejského Moše. Podle advokáta však nikdy netvrdili, že znalec je Žid, pouze požádali soud, aby to prověřil. „Námitka spočívá ve vznesení dotazu, zda osoba s určitými historickými zkušenostmi, která si nese své trauma, může být nestranným posuzovatelem otázky, která se jí osobně dotýká,“ vysvětlil Kočí. Mostecký soud má o námitce rozhodnout ještě tento týden.
„Podstatnější část námitky však spočívala v názoru, že znalec byl v ekonomické závislosti na jediném zadavateli, Policii ČR, a že odměny znalce, které inkasoval ze státní kasy, lze považovat za vysoké a předražené,“ uvedl advokát. Argumentoval například posudkem, u kterého si podle něj Mazel účtoval 690 hodin práce za necelých 50 dní a dostal přes 300 000 korun. Podle Kočího může stát snaha vyhnout se dalšímu pátrání po rozsahu odborníkových odměn i za Mazlovou nedávnou rezignací na funkci znalce.
Odborník na extremismus Michal Mazel:
„Židovského původu nejsem, ale nacistům nevadí to do zblbnutí psát. Těžko můžete zůstat v klidu, když začnou náckové na svých webech psát o tom, kde bydlíte a podobně. Časem by se tento tlak na mé práci projevil.“
„Jsou to sprosté lži, právní kroky budou neprodleně následovat,“ reagoval na advokátovo vyjádření Mazel. Posudek, který představil Kočí novinářům, podle něj zpracovával znalecký ústav - tedy více lidí. On sám si pak opravdu účtoval 690 hodin, které také odpracoval. Šlo o analýzu cédéček a materiálů k akci Power, na kterou policie velmi spěchala. Mazel na ní strávil 70 dní, denně deset i více hodin. Peníze pak dostal podle vyhlášky.
Šéf Ústavního soudu by Kočího vyškrtl ze seznamu advokátů
Kočího námitka vzbudila značný rozruch veřejnosti. Advokátovým postupem se bude zabývat představenstvo České advokátní komory (ČAK). Na základě řady stížností od advokátů se pak kauzou bude zabývat i kontrolní rada komory, která rozhodne, zda zahájí proti Kočímu kárné řízení. Kočí by tak musel svůj postup a argumentaci obhájit, v opačném případě by mohl být potrestán - napomenutím, pokutou, dočasným zákazem výkonu advokacie a v nejkrajnějším případě i vyškrtnutím ze seznamu advokátů, uvedla dnes ve Studiu ČT24 Iva Chaloupková z ČAK. Proti Kočímu v médiích také ostře vystoupil například předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který by byl pro doživotní vyškrtnutí advokáta ze seznamu.
Mazel, který mimo jiné pomáhal usvědčit žháře z Vítkova, doplnil, že znalecká činnost nebyla jeho hlavním příjmem, pracuje jako advokát. Minulý rok zpracovával zhruba deset posudků, jejichž cena se pohybovala od 1 500 do 7 000 korun. Na funkci pak prý rezignoval i proto, že jako nestranný expert by nemohl řešit spory s extremisty v osobní rovině. Potvrdil také svůj hlavní důvod, kterým jsou neustálé útoky ze strany pravicových radikálů. Upozornil na to, že například Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS) začala již na svém webu brojit proti dalšímu znalci Ivo Svobodovi.
Extremisté se snaží pod tlak dostat i státní zástupce nebo kriminalisty
Mazel v minulosti působil i na ministerstvu vnitra jako šéf odboru bezpečnostní politiky, vedoucí analytického oddělení nebo bezpečnostní ředitel. Kvůli pohrůžkám neonacistů skončil v roce 2008 i znalec Miroslav Mareš. „Není to první případ, kdy se poukazuje na židovský původ znalce, podobná věc se stala už v 90. letech v procesu s Týdeníkem politika,“ uvedl Mareš, podle kterého je problém, že už tehdy nebylo vydáno sjednocující stanovisko advokátní komory či Nejvyššího soudu, které by zamezilo tomu, aby podobné problémy v budoucnu vznikly.
K rozhodnutí Mazla skončit s praxí soudního znalce přispělo třeba i to, že na internetu koluje seznam jeho majetku a soukromých adres. Radikálové ale zastrašují i policisty, státní zástupce a další lidi, kteří na jejich případech pracují. „Jde o zveřejňování konkrétních jmen nebo údajů o jednotlivých detektivech či vyšetřovatelích prostřednictvím internetu až po zcela adresné anonymní výhrůžky,“ sdělil mluvčí Útvaru na odhalování organizovaného zločinu Pavel Hanták. „Leckdy je to úplně nevkusné, sprosté, nehorázné,“ dodává zástupce ředitele odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra Karel Bačkovský. Výjimkou ani nejsou třeba propíchané pneumatiky u aut.
I když je tlak extremistů dlouhodobý a nepříjemný, tvrdý postup státu vůči nim to prý ovlivnit nemůže. „Nemyslím si, že extremistická scéna může slavit jakékoliv vítězství v boji se státní mocí,“ prohlásil Bačkovský. Extremistická scéna v posledních letech zaznamenala výrazné oslabení. Výsledkem dvouleté akce Power je 18 obžalovaných lidí z projevů neonacismu. Čtyři žháři z Vítkova byli odsouzeni na 20 až 22 let vězení. Dalším úspěchem policie a ministerstva vnitra bylo před dvěma lety zrušení Dělnické strany.
