Adamec zklamal – jeho prosincový kabinet byl opět plný komunistů

Praha – Premiér federální vlády Ladislav Adamec – jeden z mála československých komunistů, jemuž lidé v listopadu 1989 alespoň trochu věřili. Důvodem byl jeho vstřícný postoj vůči protirežimní opozici. Právě on se totiž dokázal v neděli 26. listopadu 1989 postavit před zaplněnou Letnou: „Spojuje nás zájem řešit krizovou situaci politickými prostředky. Proto je vláda připravena…“ Následoval pískot demonstrantů. Poté, co zpochybnil generální stávku, dav jej přerušil pískotem a skandováním: „Demisi!“. A také to byl on, kdo za komunisty jako první s opozicí vyjednával. A nakonec se postavil do čela rekonstruované vlády, kterou veřejnosti představil 3. prosince. Nicméně následovalo zklamání – ve vládě totiž opět dominovali komunisté. Adamec nakonec podal demisi a jeho roli převzal další komunistický politik Marián Čalfa.

„My s vámi zásadně nesouhlasíme, a nás je většina. Vezměte konečně tento fakt laskavě na vědomí,“ stálo v prohlášení studentů AMU. Na večerním koncertě Pro všechny slušný lidi bylo jasné, že s nimi opravdu většina souhlasí.

Adamcův kabinet čítal 21 členů vlády (včetně premiéra) - 16 členů KSČ, po jednom za stranu socialistickou a za lidovce a tři nestraníci. Za základní úkol vlády Adamec označil „urychlení společenské přestavby“ a přípravu svobodných voleb. Vláda zároveň zveřejnila stanovisko, v němž označila vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 za „porušení norem vztahů mezi suverénními státy“ a navrhla zahájit jednání se Sovětským svazem o odchodu jeho vojáků. 

Pro veřejnost i opozici byla nová Adamcova vláda velkým rozčarováním. Nesouhlasilo s ní OF ani VPN a studenti se rozhodli pokračovat ve své stávce. Podle politologů Adamec v této situaci ukázal, že naděje s ním spojované byly přehnané a že nedokáže překročit vlastní politický stín.

Opozice chtěla ve vládě své zástupce, Adamec nesouhlasil

Nespokojenost byla tak silná, že se OF rozhodlo změnit taktiku a žádat personální podíl na federální vládě. V čele kabinetu by měl i nadále zůstat Adamec. Na tento scénář však Adamec odmítl přistoupit a prohlásil, že podá demisi. Navrhovaní ministři jako například Vladimír Dlouhý, Jiří Dienstbier či Václav Klaus mu podle jeho slov nepřišli dostatečně odborně kvalifikovaní. Během dalšího jednání dokonce padl prostřednictvím Adamcova poradce Miroslava Pavla návrh, že by Adamec za vstřícnost při výběru nového premiéra mohl později s podporou opozice kandidovat na prezidenta. 

OF v dalších dnech jasně odmítlo náznaky Adamcových prezidentských ambicí a trvalo na doplnění vlády o své zástupce. Adamec vystoupil 6. prosince v televizi s projevem, v němž vyjádřil znepokojení z vývoje situace a obavy z neustálého stupňování požadavků opozice. V souvislosti s tím prohlásil, že je připraven požádat prezidenta o uvolnění z funkce předsedy federální vlády, což o den později učinil. 

Jeho nástupcem se stal místopředseda vlády Marián Čalfa, který sice zpočátku neměl důvěru OF a VPN, postupem času si ale jako premiér „vlády národního porozumění“ získal respekt veřejnosti i opozice a hrál jednu z hlavních rolí v porevolučním období.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...