Brno – Už tento pátek budou moci diváci Událostí v regionech zhlédnout dění ve svém kraji v podání šestice známých dokumentaristů. Příspěvky pro pravidelnou relaci bude v Redakci zpravodajství České televize Brno připravovat i Vít Klusák. Podle jeho slov by zprávy měly být více osobní, autorské a názorové.
„Nejvíc se těším na moment překvapení – nevím, jaké téma obdržím. Je to pro mě dobrodružství,“ svěřil se dokumentarista Vít Klusák. Ten podle svých slov osobně nepreferuje žádné konkrétní téma. Už teď má ale jasnou představu o tom, co současným zprávám chybí. „Já bych byl hrozně rád, kdyby bylo zpravodajství osobnější, kontaktnější. Aby zprávy nebyly jen o komentáři reportéra, ale více o přímých účastnících událostí, kteří dnes často slouží spíš jako ilustrace,“ dodal Klusák.
„Ve zprávách mi chybí názor. Zprávy by měly být více komentované, stavět na osobnostech s názorem. Tím může televize zaujmout v současné mediální konkurenci.“
Vít Klusák
Podle úspěšného dokumentaristy zpravodajským příspěvkům chybí také důraz na obraz. „Přijde mi, že sdělení zpráv je především o mluveném slově. Záběry často slouží jen jako ilustrace komentáře. Televize je ale o obraze,“ uvedl Klusák, který bude ve svých příspěvcích klást větší důraz právě na obrazovou stránku reportáže. Chtěl by také témata pojmout osobitěji. „Zvažuji i použití hudby, kterou bych chtěl víc přiznat, že se jedná o něčí autorský pohled. Aby se zpráva netvářila objektivně, protože žádná objektivita ve skutečnosti neexistuje,“ řekl režisér.
A jak si poradí tvůrce celovečerních dokumentů s časovým limitem denního zpravodajství? „Nejsem zvyklý sedět týdny ve střižně a moc se v tom rýpat. Ale je možné, že mě ten horizont jednoho dne přeci jen zaskočí. Možná budu večer trochu zadýchaný,“ uzavřel Klusák.
Vít Klusák
Vystudovaný fotograf se záhy začal věnovat režii, kameře a také scénáři. Aktivně se také zapojuje do veřejného života, v roce 2002 například spolupořádal demonstraci s kulturním programem proti výstavbě mimoúrovňové křižovatky na Letenské pláni v Praze.
Do povědomí vstoupil studentským snímkem Ocet, ve kterém portrétuje svého otce, známého hudebního skladatele Emila Viklického. Ten však ve filmu odmítne účinkovat. Vzniká tak portrét bez portrétovaného. Dokumentární scény jsou kombinované s hranými, ve kterých Viklického hraje dvojník. Klusák se spolu s Filipem Remundou proslavil kontroverzním snímkem Český sen, filmové reality show o levném hypermarketu, který ale nikdy neexistoval. Film byl vnímán jako zesměšnění české chamtivosti a klamavých reklam. Podle autorů je ale sondou do reklamní branže. Klusák také režíroval celovečerní dokument Vše pro dobro světa a Nošovic – příběh o vesnici proslulé kysaným zelím a pivem Radegast, kde vyrostla továrna korejské automobilky Hyundai. Podílel se také na projektu Film jako Brno, ve kterém Klusák a jeho šest začínajících studentů – dokumentaristů zachytilo prvomájovou blokádu neonacistického průvodu.
