Změny počtu obyvatel v jednotlivých krajích

Počet obyvatel za první tři měsíce roku 2008 vzrostl ve dvanácti krajích a hlavním městě Praha, poklesl pouze v Moravskoslezském kraji.

Počet obyvatel hlavního města se zvýšil za první tři měsíce roku o 6547 lidí, což bylo nejvíce ve srovnání s ostatními kraji České republiky. Na konci března v metropoli žilo 1 218 644 lidí, což bylo o 24 337 lidí více. V Praze se letos od ledna do března narodilo 3400 dětí, v metropoli naopak zemřelo 2984 lidí. Přirozený přírůstek v metropoli tedy činil 416 lidí. Do metropole se přistěhovalo celkem 13 228 lidí. Více než polovina jich přišla ze zahraničí, druhá polovina pak z ostatních krajů republiky.

Za první tři měsíce letošního roku přibylo v Plzeňském kraji více než 1700 obyvatel, tedy o zhruba 700 více než za stejné období loňského roku. K 31. březnu 2008 v regionu žilo 562 783 lidí. Přestože se narodilo více lidí, než jich zemřelo, ovlivňuje celkový počet obyvatel hlavně migrace. Za první čtvrtletí se letos do regionu přistěhovalo 1657 osob, z toho 1165 cizinců. Nejčastěji přicházeli Ukrajinci a Vietnamci. V kraji se letos narodilo 1574 dětí. Za první tři měsíce letošního roku zemřelo 1520 lidí.

V Karlovarském kraji žilo na konci prvního čtvrtletí 307 975 obyvatel. Proti konci minulého roku je to o 526 osob více. Na přírůstek obyvatelstva mělo hlavní vliv stěhování. Do kraje přibylo 821 cizinců, největší počet z Vietnamu, Ruska a také Ukrajiny.

Především díky migraci se počet obyvatel Ústeckého kraje zvýšil za první tři měsíce letošního roku o 2038 osob na 833 218 lidí. Zasloužil se o to i přirozený přírůstek obyvatelstva, v kraji se narodilo o 230 lidí více, než zemřelo. Do Ústeckého kraje se v letošním prvním čtvrtletí přistěhovalo 3985 lidí, což je o 1808 více, než z regionu odešlo. Přistěhovalců z ciziny bylo 2364.

Na jihu Čech se v prvním čtvrtletí narodilo nejvíc dětí za poslední roky. Zatímco před pěti lety matriky evidovaly 1427 novorozenců, letos do března to bylo o 215 více. I díky tomu má kraj více obyvatel. Na začátku dubna v něm žilo 633 750 lidí, což bylo o 486 víc než počátkem roku. Hlavní zásluhu na tom nemá stoupající porodnost a místní lidé, ale spíše cizinci.

V Královéhradeckém kraji žije nyní nejvíce lidí za posledních deset let. Za první tři měsíce letošního roku stoupl počet obyvatel v kraji o 638 na 552 850 lidí. O současný přírůstek se opět zasloužili zejména přistěhovalci z jiných krajů a ciziny. Do kraje v prvním čtvrtletí přišlo 1888 lidí. Z toho 822 jich bylo z ciziny, většinou z Ukrajiny a Vietnamu. Přirozený přírůstek v kraji činil 102 osob, když se narodilo 1488 dětí a zemřelo 1386 osob.

Počet obyvatel Pardubického kraje se za první čtvrtletí tohoto roku zvýšil o 980 osob na 512 380. Přírůstek byl téměř zcela způsoben přistěhovalectvím. Celé zvýšení statistici přičítají přistěhovalcům, kteří do Pardubic a celého okresu míří hlavně za prací. Přirozený přírůstek, vyjadřující rozdíl mezi narozenými dětmi a zemřelými, činil jen pět osob.

Během letošních prvních třech měsíců přibylo na Vysočině 469 lidí, ke konci března v kraji žilo 514 146 lidí. Ke zvýšení počtu obyvatel v kraji z větší části opět přispělo stěhování. Díky migraci získal kraj 393 nových občanů. V meziročním porovnání ale mírně stoupl i přirozený přírůstek - činil 76 osob. Od začátku ledna do konce března přišlo v kraji na svět 1364 dětí, zemřelých osob bylo 1288.

V Jihomoravském kraji přibylo za první tři měsíce letošního roku téměř 1500 obyvatel. Ke konci března jich tak žilo v regionu 1 142 013. Téměř polovinu lidí, kteří získali v prvních třech měsících roku trvalé bydliště na jižní Moravě, tvořili cizinci. Oproti prvnímu čtvrtletí loňského roku stoupla porodnost. Dětí se v kraji narodilo téměř 3100, o přibližně 300 víc než loni.

V Olomouckém kraji se v prvním čtvrtletí mírně zvýšil počet obyvatel. Na konci března v regionu bydlelo 641 809 lidí, což je o 18 více než na začátku roku. O nárůst počtu obyvatel kraje se postarala pouze migrace. V případě přirozeného přírůstku statistici hlásí záporné číslo. V regionu se v prvním čtvrtletí roku narodilo 1644 dětí, počet zemřelých byl o 13 vyšší.

Počet obyvatel Zlínského kraje se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšil o 48, na konci března tak v regionu žilo 590 828 lidí. Celkový přírůstek způsobili lidé, kteří se do kraje přistěhovali. Z cizinců to byli nejčastěji Mongolové, Slováci, Vietnamci a Ukrajinci. Počet narozených byl od ledna do března o 142 nižší než počet zemřelých.

Moravskoslezský kraj byl v 1. čtvrtletí jediným regionem, kterému poklesl počet obyvatel. Celkový počet osob žijících v nejlidnatějším kraji republiky se meziročně snížil o 53 na 1 249 844. Za poklesem bylo především stěhování z regionu, odkud se odstěhovalo o 80 lidí více, než přibylo přistěhovalců. Přirozený přírůstek je ale, podobně jako v ostatních krajích, vyšší. Od ledna do března se narodilo 3260 novorozenců. Za stejné období zemřelo 3157 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...