Zlín – V pravé poledne dnes Česká televize vypne poslední analogové vysílače velkého výkonu ČT1 Zlín – Tlustá hora a ČT1 Vsetín – Bečevná. Jsou to poslední dva z původních šedesáti devíti analogových vysílačů ČT – před začátkem digitalizace jich bylo čtyřicet pro ČT1 a dvacet devět pro ČT2. Česká televize ukončí také řádný provoz všech zbývajících analogových dokrývačů. Digitalizace vysílání přinesla do domácností více televizních a rozhlasových programů, v místech s méně kvalitním signálem ale může obraz zamrzat nebo kostičkovat.
Vypínání analogového zemského vysílání ČT se týká zejména diváků ze Zlínského kraje, okrajově pak diváků z krajů Olomouckého, Moravskoslezského a Pardubického. Ti si budu muset pořídit set-top-box nebo televizor uzpůsobený pro příjem digitálního signálu či přejít například na satelitní, internetové či kabelové vysílání.
Přes vypnutí analogového vysílání ČT však analog v České republice zcela neskončí. I nadále bude možné přijímat v této podobě Novu a Primu, ovšem pouze na Jesenicku a Zlínsku.
Řádné digitální vysílání začalo v říjnu 2005, a to nejprve v Praze. První oblastí, kde bylo zcela vypnuto analogové vysílání, bylo v srpnu 2007 Domažlicko. První velkou oblastí bez analogu se na jaře 2009 stala Praha.
Na digitální vysílání Česká republika definitivně přešla až letos začátkem listopadu, kdy České radiokomunikace definitivně spustily poslední digitální vysílače Tlustá hora a Ploštiny na Zlínsku.
Šestiletá digitalizace: Nové programy i špatný signál
Přechod z analogového na digitální vysílání v Česku začal v roce 2005. I když první pokusy vysílání ve formátu DVB-T začaly už v roce 2000, více než pět let se ale jednalo pouze o experiment. Nejprve si digitální kvalitu obrazu vyzkoušeli diváci v Praze, o čtvrt roku později se přidaly vysílače v Brně a Ostravě.
První oblastí, kde bylo zcela vypnuto analogové vysílání, bylo již v srpnu 2007 Domažlicko, a to kvůli rušení s digitálním rozhlasem v Německu. První velkou oblastí bez analogu se pak na jaře 2009 stala Praha a následně přibývaly další oblasti. Mezitím v dubnu 2008 přijala vláda technický plán přechodu, který mimo jiné stanovil harmonogram ukončení dosavadního analogového vysílání.
„Začíná další důležitá vývojová etapa, kterou je zavedení a rozvoj nového nástupnického systému DVB-T2. Ten umožní vysílání obrazu ve vysokém rozlišení tak, aby byla naplněna volání diváků po vyšší obrazové kvalitě,“ vysvětlil generální ředitel Českých radiokomunikací Kamil Levinský.
Digitální zemské vysílání lze přijímat pomocí set-top-boxu nebo digitálního televizoru s DVB-T tunerem. Nezbytná je také správně nasměrovaná pevná venkovní anténa, pokojová dostačuje jen ve výjimečných případech. U většiny společných televizních antén v bytových domech je nutná po digitalizaci vysílání odborná úprava. Vše o digitalizaci nabízejí stránky České televize.
Více programů, i když někdy na úkor kvality
Největším benefitem digitálního pozemního vysílání je pro diváky bezesporu rozšíření nabídky programů. Díky lepšímu využití kmitočtů je totiž možné šířit více programů. Zatímco analogové vysílání nabízelo na většině území jen čtyři programy (ČT1, ČT2, Novu a Primu), nyní naprostá většina obyvatel bez problémů naladí přes desítku českých kanálů.
Digitalizace ale přinesla i některé nevýhody, například divákům v místech s méně kvalitním signálem může obraz „zamrzat“ nebo „kostičkovat“. Lidé, kteří na takových místech dříve televizi, byť v horší kvalitě, přijímali, někdy nemusí mít signál vůbec. Řada lidí také musela investovat do nových anténních systémů nebo úprav těch stávajících.
Diváci měli dvě základní možnosti, jak se s digitalizací vypořádat. Kromě finančně náročnějšího nákupu nového televizoru, který již je schopen přijímat DVB-T, je to pořízení takzvaného set-top-boxu. Tedy zařízení, jež převádí digitální vysílání na signál, který je schopen zobrazit i starší přijímač. Set-top-box přitom není příliš drahý, ceny začínají na několika stokorunách, i proto se v Česku neujala praxe z jiných zemí, kde na nákup přispíval stát.
Boj o licence a reklamu
Digitalizaci vysílání dlouho komplikoval nesouhlas komerčních televizí Novy a Primy. Ty přistoupily na plán, k jehož uskutečnění se musely vzdát svých frekvencí, až v srpnu 2008 a výměnou získaly kompenzační licence, na jejichž základě mohly spustit další kanály. Už v dubnu 2006 udělila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání kromě kompenzačních licencí i šest dalších oprávnění. Kvůli soudním tahanicím se ale start vysílání pozdržel a v éteru se nakonec objevily jen dvě televize: TV Barrandov a zpravodajská Z1, jež ale letos v lednu skončila.
Přechod na digitální vysílání si vyžádal nemalé náklady u televizí, radiokomunikací i samotných diváků. Televize například platily šíření signálu dvěma způsoby. S digitalizací původně souvisel i konec reklamy ve veřejnoprávní televizi, ta měla z obrazovek ČT (až na výjimky) zmizet spolu s koncem analogového vysílání. Nedávná právní úprava ovšem konec reklamy uspíšila a veřejnoprávní televize ji přestala vysílat o tři týdny dříve.
