Zlín – Největší stěhování ve svých dějinách zažívá v těchto dnech Krajská knihovna Františka Bartoše. Specializovaná firma každý den převeze tuny svazků z depozitáře v Malenovicích do zrekonstruované budovy bývalých obuvnických závodů ve Zlíně. Celkem bude potřeba přestěhovat téměř půlmilionový fond knihovny. V nových prostorách Baťova institutu se knihovna pro veřejnost znovu otevře 30. září.
Knížky musí být pečlivě složené a zabalené tak, aby se nepoškodily a neztratily. Z malenovického depozitáře teď denně odvezou desítky kontejnerů plných knih. O patro níž pak knihovnice připravují ke stěhování noviny a časopisy. Nejdůležitější je vše přesně popsat. „Jenom časopisů máme takových 2000 titulů, tak si dovedete představit, kolik nás ještě čeká práce,“ řekla knihovnice Jarmila Selingerová.
O pár kilometrů dál se bývalé šicí dílny ve Zlíně změnily v moderní zázemí pro krajskou knihovnu a její depozitáře. Tady zase knihovnice vše pečlivě ukládají na své místo. Moderní posuvné regály nabízejí maximální využití prostoru pro statisíce knih.
Novinkou pro čtenáře bude samoobslužný pult, sály pro přednášky a počítačová učebna. „Bude tady podstatně větší prostor pro studium. Ve staré budově jsme byli ve velmi stísněných podmínkách,“ uvedla ředitelka knihovny Zdeňka Friedlová.
Náruživí čtenáři nepřišli zkrátka
V dosavadním sídle v budově na třídě T. Bati mohli čtenáři knihovnu navštívit naposledy 12. července. Výpůjční lhůty dokumentů knihovníci prodloužili, lidé si tak na prázdniny mohli odnést až 30 knih. Pavel Loučka si kvůli dvouměsíční odstávce knihovny raději půjčil hned 15 knih naráz. „Nedovedu si představit, že bych o prázdninách nechodil do knihovny, tak jsem se raději předzásobil,“ svěřil se čtenář.
Znovu se knihovna otevře až v pondělí 30. září, to už v nových prostorách Baťova institutu. Obvodní knihovny na Jižních Svazích, na Dílech a v Malenovicích jsou v provozu i přes léto, ale ve zvláštním prázdninovém režimu.
Baťovský areál oživila téměř miliardová investice
První ze dvou objektů Baťova institutu, 14. budova s muzeem a krajskou galerií, slouží veřejnosti od května. Tovární budovy 14 a 15 byly postaveny v letech 1946 až 1948 podle návrhu architekta Jiřího Voženílka. Jejich rozsáhlá rekonstrukce kromě nových sídel významných kulturních institucí přinese oživení další části rozsáhlého továrního areálu. Projekt si vyžádal přes 900 milionů korun, 481 milionů přispěla kraji Evropská unie.
