Zlín - Architektonické bohatství nebo historický danajský dar? Zlín řeší budoucnost baťovských domků. Typické cihlové domky, které proslavily architekturu „Baťovského impéria“, jsou dávno za hranicí své životnosti. Původně byly postaveny na 20–30 let. Teď už ale slouží lidem 80 let a pořád jsou pro bydlení v krajském městě zásadní. Přesto bydlení v nich není bez problémů. Domy jsou totiž památkově chráněny, což Zlíňanům komplikuje jejich rekonstrukci. Architekti proto hledají způsob, jak vyhovět potřebám obyvatel domů i památkářům.
Zlín hledá způsob, jak opravit typické cihlové domky
Typických cihlově červených půldomků, čtvrtdomků i jednodomků jsou ve Zlíně 2 tisícovky. Kromě nich lze ale narazit i na unikáty – dřevodomek z americké Floridy nebo domek obložený eternitem. Jsou dokladem toho, jak se Tomáš Baťa snažil v letech 1920–1930 zajistit pro dělníky bydlení v centru Zlína.
„Převedl lidi nenásilně do městského prostředí, dal jim soukromé bydlení a malý kousek půdy, zahrádky,“ popisuje vznik městečka hlavní zlínská architektka Dagmar Nová.
Architektka Jitka Ressová (zdroj: ČT24)
Cihlové domky se rozkládají na 70 procentech městské památkové zóny. Útlá brožura určuje pravidla, jak je rekonstruovat – od zateplení až po vstupní dveře. Stačí ale letmý pohled na ulici a je zřejmé, že lidé pravidla obcházejí.
Zvenku má přitom domek dál svých 80 let, interiér ale odpovídá trendům 21. století. Právě to je výzva pro architekty – domky prosvětlit, změnit jejich původní členění. „Vzniká něco, co by nás normálně u nového domu ani nenapadlo,“ říká architektka Jitka Ressová.
Zmenšení obrovské zóny ale nemají památkáři v plánu, stejně jako zrušení pravidel pro stavební úpravy. Magistrát proto hodlá zavést dotace těm, kteří budou domky rekonstruovat v původním stylu. Třeba bez plastových oken, ale s dražšími okny dřevěnými.
GALERIE
Interiér Baťovského domku