Zemřel guru literárního žánru sci-fi sir Arthur C. Clark

Kolombo - Racionální vědec, duchovní otec komunikačních družic, ale i zručný spisovatel, guru science fiction a světová celebrita - tím vším byl Arthur C. Clarke. Proslavil se romány 2001: Vesmírná odysea či Setkání s Rámou. Spisovatel, který byl kvůli obrně přes 20 let odkázán na invalidní vozík, napsal více než 80 knih a stovky krátkých povídek a vědeckopopularizačních článků. Předpověděl v nich řadu událostí nebo objevů. Vizionář, jehož mnohé předpovědi se splnily, už však s novými vizemi o kosmické budoucnosti lidstva nepřijde. Zemřel 18. března 2008, sotva tři měsíce po svých 90. narozeninách.

„Občas mívám pocit, že se probudím a zjistím, že jsem spal na svém psacím stroji a že to všechno byl jen sen,“ napsal Clarke v jedné ze svých knih. Snít novodobý Jules Verne opravdu uměl, přestože snění nikdy nepodlehl. Své vize měl vždy podložené odbornými znalostmi, nebyl totiž jen pozorovatelem, ale i aktivním účastníkem nástupu kosmické éry.

První články vydal ve věstníku Britské meziplanetární společnosti

Rodáka z britského Mineheadu zajímalo sci-fi již na střední škole, svou profesionální dráhu ale zahájil jako úředník v Londýně. Vstoupil tu také do Britské meziplanetární společnosti, později byl i jejím předsedou, a právě ve věstníku tohoto spolku vydával své první odborné články. Již v roce 1945 publikoval myšlenku, s níž je jeho jméno ve vědeckém světě spojováno nejčastěji, o využití satelitů umístěných na geostacionární dráze pro telekomunikační účely.

Povídky i odborné články psal již ve 30. letech, do povědomí čtenářů se ale dostal až knihou Meziplanetární let (1950), jež byla první anglickou publikací o základech kosmonautiky, která zaujala laiky i odborníky. V roce 1956 se usadil na Srí Lance a věnoval se tu své další vášni - podmořskému výzkumu a potápění. Z povědomí světa a čtenářů však nezmizel - naopak.

Clark se proslavil i jako komentátor 

V roce 1968 napsal román 2001: Vesmírná odysea (následovala tři pokračování), který režisér Stenley Kubrick přenesl na filmové plátno. Úspěch sklidil i s díly Setkání s Rámou (1973, také tři pokračování), Rajské fontány (1979) či Zpěv vzdálené Země (1986). Na svém kontě má přes 30 románů a nepřeberné množství povídek. V roce 1969 spolukomentoval přistání Apolla 11 na Měsíci, později i Apolla 12 a 15, a stal se celebritou.

Popularita mu ale ukázala i stinnou tvář v podobě křivého obvinění z pedofilie. Aféra proběhla v době, kdy mu měl být udělen rytířský řád. Ceremonie byla odložena a titul pak získal v roce 2000.

  • Autor sci-fi při práci autor: ČT24, zdroj: ČT24
  • Spisovatel byl aktivní až do svého odchodu. autor: ČT24, zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...