Dnes bude na festivalu Jeden svět v Praze poprvé uveden dokument České televize Zatajené dopisy. Film o experimentální škole pro romské děti, která byla v 50. letech vybudovaná ve vojenském prostoru Boletice, byl zařazen do soutěžní sekce Český pohled. Festivaloví diváci mají kromě dnešní projekce, která se koná v 17:00 hodin ve velkém sále kina Světozor, i druhou možnost tento dokument zhlédnout, a to hned následujícího dne 10.3. ve 21:30 v kině Atlas. V období od 17. března do 11. dubna je naplánováno celkem 17 dalších regionálních projekcí. V Ostravě budou Zatajené dopisy uvedeny v klubu Atlantik, 17. března v 17:00 hodin.
„Dokument pohledem zvídavé romské holčičky Karolinky objevuje dosud zcela neznámý a také velmi kontroverzní experiment k řešení romské otázky,“ uvádí kreativní producentka Lenka Poláková, v jejíž Tvůrčí producentské skupině snímek vznikl, a doplňuje: „Není černobílý, nikoho nekádruje, citlivě odkrývá dávno zapomenuté křivdy a také velmi ústrojně propojuje minulost se současností."
Květušínská škola míru fungovala v 50. letech ve vojenském prostoru Boletice. Šlo o unikátní experiment, který měl ověřit, zda jsou romské děti kultivovatelné a mohou se zařadit do vzdělávacího systému. „Ten experiment probíhal v podmínkách a s pomocí metod, které by byly dnes naprosto nepřijatelné,“ říká režisér a scenárista filmu Tomáš Kudrna. Důležitou podmínkou pro úspěch experimentu bylo totiž vytržení dětí z rodinného prostředí; brzy po vzniku začala škola fungovat jako internát a dětský domov, kam rodiče neměli přístup. Mnozí žáci se navíc do školy dostali tak, že byli soudně odebráni ze svých rodin.
„Během rešerší mě překvapilo, že ředitel školy Miroslav Dědič docela přísně cenzuroval korespondenci mezi dětmi a rodiči a mnoho dopisů dětem ani nedoručil,“ uvádí Tomáš Kudrna a dodává: „Hodně silný moment nastal, když jsme v Muzeu romské kultury otevřeli krabice s desítkami takových dopisů, které rodiče psali do domova svým dětem, ale ty je nikdy nedostaly. Tak nás napadlo, že by bylo zajímavé některé z těch původních adresátů najít a po šedesáti letech jim dopisy doručit. A to se nám v jednom případě podařilo.“
Režisér natáčel také s jedním z hlavních aktérů „boletického experimentu“, ředitelem školy a učitelem Miroslavem Dědičem. „Panu Dědičovi bude letos devadesát let. To desetiletí s květušínskými dětmi pro něj byl zlatý čas. Hodně se v roli učitele a vychovatele romských dětí našel a o svých metodách, myslím, dodnes nemá pochyb. Svoje zážitky z toho času několikrát zpracoval knižně a rád na svou květušínskou etapu vzpomíná,“ uzavírá Tomáš Kudrna.
