Zámek Bučovice - renesanční perla

Bučovice - Jediná původní renesance na sever od Alp. Tak by šla ve zkratce popsat nejvýznamnější architektonická památka v Bučovicích. Bučovický zámek byl postaven v 16. století a dochoval se téměř v nezměněné podobě. Své návštěvníky překvapí kontrastem mezi „strohým“ zevnějškem a bohatě zdobeným nádvořím.

Na první pohled zaujmou vznosné arkády, které obklopují nádvoří ze tří stran. Devadesát sloupů je vyzdobeno kamenickou prací čítající na 540 různých reliéfů. Pozdní renesance jde znát i v interiérech. Dionýskou scenérii převráceného světa ze Zaječího pokoje, doplní řád a harmonie pokoje císařského.

Dlouhou dobu byl chybně považován za zámeckého architekta Pietro Ferrabasco. Studium dobových dokumentů ale prokázalo, že tomu tak nebylo. „Zámek byl postaven v letech 1567 - 1585 Janem Šemberou Černohorským z Boskovic a na Bučovicích. Architektem projektu byl Jaccopo Strada,“ uvedla na pravou míru kastelánka zámku Jana Burianková. A bylo to právě Stradovo všestranné umělecké nadání, které vdechlo zámku jeho nezaměnitelnou podobu.

2 minuty
kastelánka Jana Buriánková zve na prohlídku
Zdroj: ČT24

Arkádové nádvoří

Arkádové nádvoří s devadesáti sloupy zaujme především kamenickou prací. Jedná se o virtuózní reliéfy různé zvěře, ale i nestvůr, sfing, postav a polopostav, andělů, dále pak rodových znaků. Pozoruhodné je, že se žádné vyobrazení neopakuje.

Císařský pokoj

je nejhonosnější místností bučovického zámku. Dominantou jsou zde busty čtyř římských císařů. Augustus reprezentuje vládce pokoje a míru, císař Nero jako žák Senecův je zástupcem vzdělanosti, Antonius Pius jako hlava „nejkrásnějšího“ období římské říše, Marcus Antonius reprezentuje apollónský vzor. Busty císařů jsou zde doplněny bohatě zdobenými sochami antických bohů a hrdinů.

Zaječí pokoj

je nejzvláštnější místností zámku. Představuje alegorii na lidský svět, kdy zajíci jednají jako lidé a mstí se jim (a psům) za všechny krutosti. Na čtyřech klenbách jsou vyobrazeny: Útok zaječí jízdy proti lidské pěchotě, Bitva zajíců se psy, Oslavy zaječího vítězství, zaječí Lov lidí a Hostina královského zaječího páru.

Ptačí pokoj

vytváří iluzi zahradní pergoly s průhledem do oblak. Dominuje zde Amor a především mnoho poletujících ptáků - mnoho historiků se domnívá, že se jedná o odkaz na olympijské téma.

Manýristická fontána

nepatří do původní renesanční podoby zámku, ale byla vytesána až v roce 1635. Autorství je přisuzováno Giovanni Giacomu Tencallovi. „Jde o kompozici okřídlených mořských panen sedících na delfínech, dračích hlav chrlících vodu a bohatě tvarovanou mušli s postavou bakchanta ve vrcholu,“ popisuje skulpturu průvodce.

Muzeum

Součástí zámku je i muzeum a stálá expozice, která se zaměřuje na Bučovice a Bučovicko od pravěku až po druhou světovou válku.

Zdroje:

www.bucovice-zamek.cz

Zámek Bučovice, Pavel Ecler a kol., Amandla s. r. o. a NPÚ, 2003

  • Zámek v Bučovicích autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1881/188024.jpg
  • Zámek v Bučovicích autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1881/188097.jpg
  • Zámek v Bučovicích autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1881/188025.jpg
  • Manýristická kašna autor: www.bucovice-zamek.cz, zdroj: http://www.bucovice-zamek.cz/01ozamku.htm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1884/188331.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...