Začíná týden veřejných dialogů s výtvarným uměním

Brno – Třetí ročník osobité brněnské akce opět přináší otázku, zda dokážeme dostatečně pozorně vnímat, co nám sděluje výtvarné umění. Autoři projektu kladou otázku, jak umění zrcadlí problémy a dění ve společnosti, zda může měnit náš život. Cílem Týdne výtvarné kultury je upozornit na pozoruhodné výtvarné aktivity v Brně, ale současně i na některé otázky aktuální kulturní politiky města.

Brněnské galerie, muzea a školy se letos znovu spojí při pořádání Týdne výtvarné kultury. I třetí ročník nabídne diskuse, přednášky, výstavy a tvůrčí dílny. Akce připomíná odkaz Igora Zhoře, který byl významným znalcem i popularizátorem současného umění. V rámci diskusí chtějí letos pořadatelé otevřít otázku podpory kultury z veřejných peněz. Reagují tak i na současné dění na brněnské radnici, která od letoška snížila příspěvek městským příspěvkovým organizacím včetně divadel a muzeí o 20 procent. 

„Je těžké upozornit na nějaký konkrétní zajímavý projekt, protože program Týdne kultury je strašně rozmanitý, nabízí přes 50 akcí,“ uvedla organizátorka Jana Reichel. Na programu týdne je například prohlídka zrestaurované Jurkovičovy vily a beseda v ní, přednáška o sběratelství a investicích do výtvarného umění či promítání krátkých animovaných filmů, které vytvořili studenti z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Pořadatelé připravili také několik dílen, část jich bude věnovaných speciálně dětem, část naopak seniorům. Většina akcí bude pro účastníky zdarma, za placené workshopy zaplatí příchozí většinou kolem padesátikoruny.  

Do akce se významně zapojili i studenti výtvarných fakult 

„Mimořádné je to, že se letos hodně zapojili studenti katedry výtvarné výchovy a uměleckých fakult, a to nad rámec svých studijních povinností,“ řekla organizátorka Reichel. Mladí výtvarníci si pro veřejnost připravili řadu přednášek i výstav, z nichž mnoho ani není uvedeno v programu přehlídky. „Program jsme uzavírali na začátku ledna a od té doby se nám přihlásila celá řada dalších zájemců, takže ne všechny akce, které se konají, jsou v programu uvedené,“ upozornila Reichel. 

Navíc se tak veřejnosti otevírá například výstava studentských prací v prostorách Městského divadla Brno či nově otevřeného Kabinetu múz. „Zajímavá bude i veřejná akce, kdy studenti udělají na zastávkách veřejné dopravy na Malinovského náměstí otevřené galerie, kde se budou moci náhodní návštěvníci zapojit do výtvarné tvorby,“ uzavřela Reichel. 

K Týdnu výtvarné kultury se neobvyklým způsobem připojí i Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity. Má se tam uskutečnit „týden výměnného kočování učitelů po třídách“. Univerzitní posluchači tak v učebně mohou narazit na jiného kantora, než jakého čekali. „V rozvrhu běžné výuky dojde k tajným přemetům předmětů,“ uvedli pořadatelé v programu.

Týden výtvarné kultury začne v pondělí 12. března a skončí v neděli nato. Podrobný program lze nalézt na webu přehlídky

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...