Za neandrtálci do jeskyní

Ochoz u Brna/Hostěnice - Vstoupit do příbytku pralidí nemusí být až tak neřešitelný úkol. Mezi obcemi Hostěnice a Ochozem u Brna je volně přístupných několik jeskyní, kde archeologické nálezy dokazují osídlení pravěkými lidmi už před 60 000 lety. Jeskyně jsou vzdáleny pouhý kilometr od okolních obcí a vede k nim zpevněná lesní cesta, kde není problém projet třeba i s kočárkem. Lesní cesty jsou ideální i pro cyklisty. Pokud tedy plánujete kratší výlet - okořeněný pravěkou historií - jsou jeskyně tou pravou volbou.

Způsobů, jak se k jeskyním dostat, je hned několik. Nejsnažší je přijet do Hostěnic, kde se dá přímo u lesa zaparkovat. Pro ostatní jezdí do obce pravidelné linky IDS Jihomoravského kraje. Stejně vzdálené jsou jeskyně i z Ochozu u Brna nebo od rybníku z Pod Hádku, kde je možné se v parném létu vykoupat. Poněkud delší vycházka se dá naplánovat také z líšeňského Mariánského údolí.

Pokud se vydáte z Hostěnic po žluté turistické trase, po zhruba dvě stě metrech vás čeká první zajímavost - propadání Hostěnického potoka. Ten jakoby z ničeho nic končí a vlévá se do podzemního komplexu, protéká podzemím Ochozské jeskyně a končí v nedalekém toku Říčka.

1 minuta
Archeolog Petr Škrdla o jeskyních
Zdroj: ČT24

Kilometr dále po žluté už je největší z volně přístupných jeskyní, Pekárna. Nachází se po levé straně ve svahu a je jako všechny jeskyně označena modrou značkou. Pekárna je dlouhá přes dvacet metrů a místy vysoká až šest metrů. Obrovských rozměrů přirozeného úkrytu využili v minulosti i pralidé, kteří jeskyni obývali už před 14 000 lety.

Zachovala se tam spousta archeologických nálezů, které dokazují, že ji lidé obývali ještě v době bronzové. „Za pozornost stojí umělecké předměty. Hlavně rytiny na dvou žebrech, které vyobrazují pasoucí se býky a koně. Našly se zde sošky s náznaky ženských figur, drobné umělecké předměty, ale i zbytky barev, kterými se lidé zdobili,“ uvedl archeolog Petr Škrdla.

Možná i proto se jeskyně stala inspirací Eduardu Štorchovi, který do ní zasadil část děje knihy Lovci mamutů. „Eduard Štorch si mnoho věcí ve svém románu domyslel. Dnes už třeba víme, že pralidé velice dbali na svůj zevnějšek. Byli učesaní, své oblečení si zdobili,“ uvedl na pravou míru literární dílo Petr Škrdla.

Nedaleko od Pekárny - tentokrát po modré turistické značce - je nejzajímavější jeskyně Ochozská. Ta je ale bohužel kvůli hladině podzemních vod a častým záplavám od roku 1975 pro veřejnost uzavřena. Pokud ale přesto budete chtít jeskyni navštívit, nabízí jeskyňáři každoročně prohlídky.

Přímo naproti Ochozské jeskyně přes koryto potoka je jeskyně Netopýrka a Švédův stůl. V Netopýrce zaujme hlavně spodní dóm a místa, kde se musí návštěvník dokonce plazit. Pro důkladnější prozkoumání je ovšem nezbytná baterka. Jeskyně Švédův stůl byla podle nálezů obývána už před 100 000 lety.

Jeskyně Švédův stůl
Zdroj: ČT Brno

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...