Z Prahy do Brna za necelou hodinu?

Brno - Ministerstvo dopravy se vrací k jedné ze svých vizí moderního cestování. Oprášilo projekt zvaný "vrtka", tedy vysokorychlostní trať, a navrhlo konečnou trasu. Z Prahy do Brna by se tak po kolejích mohl cestující dostat za necelou hodinu. Až třísetkilometrovou rychlostí v hodině by tu vlaky měly jezdit do roku 2020.

Z Brna do Prahy za padesát pět minut, do Jihlavy za slabou půlhodinku - tak vypadá představa moderního cestování podle ministerstva dopravy. „Vysokorychlostní vlaky jsou bezpečné i při rychlosti nad 300 km za hodinu. Zároveň jsou vysokorychlostní vlaky devětkrát méně náročné na energii než letadla a zhruba čtyřikrát než auta. To znamená, že ty důvody jsou ekonomické, ekologické i dopravní,“ shrnuje přednosti projektu náměstek ministra dopravy Petr Šlegr.   

Podobné nadšení ale rozhodně nesdílejí některé obce na Vysočině a jižní Moravě, kudy nová trať podle plánů  povede. Například v Pouzdřanech nebo Popicích na Břeclavsku rychlovlaky odříznou část obce, koleje totiž budou kvůli bezpečnosti ohraničené vysokým plotem. „I stávající koridor by se dal více využívat i pro vyšší rychlosti. Například v roce 2006 se vytvořil rychlostní rekord s pendolinem asi 225 km za hodinu,“ tvrdí starosta Popic Josef Urbánek.

Naopak na rychlovlaky se těší vedení jihomoravské metropole. Brno se tak totiž stane významným dopravním uzlem. „Město Brno tím získá kvalitní a rychlé spojení s okolními evropskými metropolemi, to znamená s Prahou, Vídní a Varšavou. Také to je pozitivní pro letiště, které na tento dopravní systém bude napojeno,“ těší se náměstek brněnského primátora Martin Ander.

Vysokorychlostní trasy propojí Českou republiku od východu na západ, a to z Ostravy přes Brno, Jihlavu a Prahu až do německých Drážďan. Na jih zase povedou trasy na Vídeň, Linz a Regensburg. Konkrétní trasy jsou pro jižní Moravu a Čechy už rozhodnuté, Vysočinu ještě čekají drobné úpravy. Stavba koridoru vyjde asi na tři sta miliard korun. Ministerstvo věří, že pro projekt získá i podporu z evropských fondů. Stavět by se mělo začít v roce 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...