Olešnicko – Ministerstvo školství rozprodává chatky stojící v bývalém rekreačním středisku Žalov, aby mohl v areálu do dvou let vzniknout Památník romského holocaustu. Většinu objektů už koupila místní sdružení myslivců nebo rybářů jako zázemí pro svoje spolky. Majitelem jedné z nich je i obec Lhota u Olešnice, která díky chatce po pěti letech získá vlastní obecní úřad.
V Žalově by narušovala pietu plánovaného památníku romského holocaustu, ale pro Lhotu u Olešnice dřevěná chatka znamená přesunutí úřadu do vhodnějších prostor. „Už pět let nemáme obecní úřad, tak se provizorně scházíme v mojí kuchyni. Celou tu dobu se snažíme postavit víceúčelovou stavbu, v níž by byl i obecní úřad, ale stále se nám to nedaří,“ popsala starostka Lhoty u Olešnice Laura Kučerová (nez.). Úřaduje se tedy v kuchyni a volby musí komise doslova protrpět v prostorách bývalého úřadu, kde není elektřina, topení ani tekoucí voda.
Proto se druhá nejmenší obec kraje rozhodla koupit od ministerstva školství chatu ze Žalova za 51 tisíc korun. „Máme připravené místo, kam ji umístíme, jsou tam už i přípojky elektřiny a vody. Teď jen musíme najít firmu, která chatu demontuje, převeze do Lhoty a znovu ji postaví,“ vysvětlila Kučerová.
Žalov chystá velká proměna z rekreačního areálu na památník, vše nepůvodní musí pryč
„Není zcela jasné, co přesně na místě chatek vznikne, ale nejprve je potřeba nepůvodní objekty odstranit. Osobně vidím velký potenciál v tom, aby se na dotvoření toho prostoru podíleli studenti architektury,“ uvedl starosta Olešnice Zdeněk Peša.
Památník nebude pouze pietním místem, ale poskytne také zázemí pro vzdělávání dětí, mládeže či aktivity občanských organizací. K tomu mají sloužit dvě budovy. Původní a jediná dodnes zachovaná, která se však musí rekonstruovat, nabídne prostor k bližšímu seznámení návštěvníků s podmínkami života Romů v táboře. V nově vybudované budově má být instalována stálá výstava o táboře.
Sběrným táborem v Hodoníně u Kunštátu prošlo za války třináct set Romů včetně starých lidí, žen a dětí. Kvůli katastrofálním podmínkám, ubytování i stravě a tyfové epidemii za rok fungování zařízení zemřelo 207 lidí. Ostatní byli nakonec převezeni do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Z koncentračních táborů se v roce 1945 vrátilo jen asi 580 z šesti tisíc internovaných českých a moravských Romů.
