Z Brna do Chorvatska letecky

Brno - Zadar, tyto dvě destinace spojí od června nová letecká linka. Její zprovoznění oznámil oficiálně Jihomoravský kraj a Letiště Brno. Linku bude provozovat společnost Job AIR. Létat bude dvakrát týdně, vždy ve čtvrtek a v neděli odpoledne, s návazností na lodní trajekty ze Zadaru.

Jednosměrná letenka bude stát od 3 tisíc korun, zpáteční pak dvojnásobek. Cesta z Brna do Zadaru potrvá podle typu letadla od 50 do 80 minut. V Brně se přitom bude jednat o mezipřistání, letadla budou vzlétat z Ostravy.

Historie brněnského letiště

2 minuty
Z Brna do Chorvatska letecky
Zdroj: ČT24

Stávající brněnské letiště v Tuřanech bylo otevřeno v roce 1954. Na konci šedesátých let letiště dosahovalo nejvyšších výkonů ve vnitrostátní letecké přepravě, zejména kvůli neexistenci dostatečné kapacitě pozemních komunikací. Z Brna se létalo do  Košic, Sliače, Bratislavy, Ostravy, Holešova, Prahy a  Karlových Varů.

Největší tradici má letecké spojení do Prahy, a to přesto, že letadla v minulosti nebyla příliš vytížená a linka se stále potýkala s problémy. Spojení s hlavním městem od roku 2005 zajišťují ČSA, předtím letadla do Prahy létala pravidelně mezi lety 1993 a 1995 a pak znovu od roku 2000 do roku 2003.

Z Brna do zahraničí

Vytíženější bývá spoj do Londýna, který zajišťuje společnost Ryanair. Létá od března 2005 nepřerušeně. Ryanair provozoval také linku mezi Brnem a Gironou u Barcelony. Toto spojení však nemělo dlouhé trvání, linka byla z úsporných opatření zrušena po necelém roce fungování v září 2008.

Od července 2007 mohou lidé z Brna odlétat také do Moskvy, spojení zajišťuje společnost Atlant Sojuz spolu se Smart Wings.

Letiště v Tuřanech zažilo největší růst od roku 2004, kdy se jeho majitelem stal kraj. Od té doby se pravidelně objevují informace o připravovaných
linkách, například na Ukrajinu, do Itálie nebo Francie. Většina záměrů však nevyšla. Lety se obvykle posilují nebo i zavádí na letní sezónu, v roce 2007 například z Brna létal Smartwings na Mallorcu.

Dlouho očekávaná linka mezi Brnem a Mnichovem byla spuštěna na podzim 2005. I ona se však od začátku potýkala s poměrně malým vytížením, často nebyla obsazena ani polovina míst, a tak ji v červenci 2007 provozovatel zrušil.

V předchozích letech mohli lidé z Brna létat ještě do Zurichu, linka byla zrušena v roce 1998. V roce 1996 mohli cestující využít také linku Brno - Košice - Kyjev – Brno.

Brněnské letiště je využíváno nejen cestujícími na pravidelných linkách, ale často také k charterovým letům.

I když mnohé linky byly v minulosti zrušeny, počet cestujících za posledních 15 let vzrostl čtyřnásobně. Nejvíce cestujících, přes půl milionu, letělo z Brna v roce 2008.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...