Vzácné renesanční reliéfy jsou kulturní památkou

Olomouc – Vzácné renesanční reliéfy ve Vlastivědném muzeu v Olomouci jsou kulturní památkou. Čtveřice kamenných desek se starozákonními výjevy totiž podle odborníků významně dokládá umělecké dění ve městě na konci 16. století.

Čtyři kamenné desky z maletínského pískovce znázorňují scény inspirované texty ze Starého zákona. Přesněji z druhé knihy Mojžíšovy zvané Exodus. „Vypovídají o tom, že se máme bát jakéhosi božího trestu, když něco nesplníme, když se nebudeme řídit zákony přírody, tedy zákony Boha,“ vysvětluje ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Břetislav Holásek.

Desky pravděpodobně zdobily fasádu jednoho z olomouckých renesančních domů. Pak ale reliéfy zmizely a znovu byly objeveny až v 70. letech 19. století v olomoucké městské části Nová Ulice, kde zakrývaly vodovodní potrubí.

2 minuty
Reportáž Evy Knajblové
Zdroj: ČT24

Zničené je do své správy získalo tehdejší Průmyslové muzeum Františka Josefa. V roce 1963 pak poprvé prošly rukama restaurátorů. Nakonec byly osazeny do ohradní zdi nádvoří Vlastivědného muzea, kde byly dalších padesát let vystaveny nepřízni počasí. Teď je znovu opravoval restaurátor. „Mně šlo především o to, aby se zachovala ta originální hmota, takže jsem se snažil zasahovat do těch modelačních částí co nejméně. Aby se prostě zachoval ten renesanční reliéf v plné hodnotě,“ uvádí restaurátor René Tikal.

Ministerstvo kultury v těchto dnech prohlásilo reliéfy za kulturní památku. Především proto, že doplňují mozaiku uměleckého dění v Olomouci před čtyřmi stoletími. „Památková hodnota předmětů zároveň spočívá i ve faktu, že dokládají provázanost jednotlivých uměleckých odvětví v renesanci, kdy grafické listy posloužily jako předloha pro sochařství v kameni,“ tvrdí tisková mluvčí Ministerstva kultury Anna Ješátková.

Vzácné reliéfy jsou nyní k vidění v prostoru před velkým výstavním sálem v přízemí olomouckého Vlastivědného muzea.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...