Výstava v Boskovicích připomíná Jana M. Tomeše

V pátek 20. září večer bylo v pravém přízemí Muzea Boskovicka neobvykle živo. Na vernisáž výstavy Jana Maria Tomeše (1913 – 2010) se přišlo podívat velké množství lidí a to i hodně zdaleka. Jan Marius Tomeš byl básník, překladatel, historik umění a také aviatik. Výstava je v Muzeu Boskovicka k vidění do 27. října 2013.

Výstavu zahájil historik Mgr. Petr Vitámvás: „Výstavu jsme uspořádali ke stému výročí narození Jana M. Tomeše. Zdravím mezi námi místostarostku Boskovic Ing. Jaromíru Vítkovou a básníka PhDr. Jiřího Kuběnu (1936).“

  • Z vernisáže v Boskovících autor: Luboš Sušil, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5081/508042.jpg
  • Z vernisáže v Boskovících autor: Luboš Sušil, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5081/508041.jpg
  • Z vernisáže v Boskovících autor: Luboš Sušil, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5081/508039.jpg
  • Z vernisáže v Boskovicích autor: Luboš Sušil, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5081/508038.jpg
  • Z vernisáže v Boskovících autor: Luboš Sušil, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5081/508045.jpg
  • Z vernisáže v Boskovících autor: Luboš Sušil, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5081/508043.jpg
  • Z vernisáže v Boskovících autor: Luboš Sušil, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5081/508044.jpg
  • Z vernisáže v Boskovících autor: Luboš Sušil, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5081/508040.jpg
  • Z vernisáže v Boskovících autor: Luboš Sušil, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5081/508049.jpg
  • Z vernisáže v Boskovících autor: Luboš Sušil, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5081/508052.jpg

Ing. Jaromíra Vítková: „Jan M. Tomeš působil v nedalekém Kunštátě, proto je výstava u nás. Obě města mají mnohé společné, například první písemné zmínky u obou jsou datované do 13. století. V Kunštátě i Boskovicích se narodila nebo působila řada významných osobností. Patří mezi ně i Jan M. Tomeš.“

Mgr. Petr Vitámvás pokračoval: „Výstavu chystáme asi rok na popud malíře Víta Ondráčka (1959) a Markéty Králové, jíž je Jan M. Tomeš strýcem. Všichni jmenovaní i já jsme se na přípravě podíleli. Grafickou stránku navrhla Michala Pospíšilová Králová. Děkuji i všem kolegům z muzea.“

Básník PhDr. Jiří Kuběna: „Jan M. Tomeš mě navštívil ve svých třiaosmdesáti letech se svou chotí Helenou na Bítově koncem září 1996 při zahájení prvního ročníku setkávání básníků ve spolupráci s Památkovým ústavem v Brně a básníkem Martinem Pluháčkem-Reinerem (1964) - ředitelem nakladatelství Petrov. Byl ušlechtilý a přátelský.“ PhDr. Jiří Kuběna pak mimo jiné též připomenul Tomešův sborník Staré zahrady z roku 1996 (Rudolf Matys 1938). „J. M. Tomeš byl velký sjednotitel, usmiřovatel a spolutvůrce kultury,“ pokračoval básník. Upozornil i na velkou zálibu Tomeše – létání. „Sbohem Jane Máriusi, sbohem Heleno. Nashledanou ve věčnosti v ráji slov a tvarů,“ dodal PhDr. Jiří Kuběna za mohutného potlesku závěrem.

Neteř J. M. Tomeše byla krásným projevem dojatá: „Děkuji básníku Jiřímu Kuběnovi a všem, kteří jste přišli a i těm, kteří se dostavit nemohli, ale patří k blízkým lidem mého stýčka.“

Mgr. Petr Vitámvás poté prohlásil výstavu za zahájenou. Ještě dlouho do pozdního večera návštěvníci procházeli mezi panely a vše prohlíželi. A bylo opravdu na co se dívat ve třech místnostech západního křídla muzea a též v arkádové chodbě.

Mgr. Petr Vitámvás mi k výstavě upřesnil: "Prezentaci jsme připravili s památníkem národního písemnictví. J. M. Tomeš, rodák z Olomouce strávil dětství v Kunštátě a pravidelně se tam vracel. I jeho tvorba je inspirovaná tamní krajinou. Byl nestorem české poezie, posledním žijícím autorem z generace, která vstoupila do literatury na přelomu 30. a 40. let 20. století, jejíž významní představitelé, Jiří Orten, Ivan Blatný, Josef Kainar, Kamil Bednář a další patřili mezi Tomešovy blízké přátele. V padesátých letech působil v Národní galerii, od roku 1959 až do vynuceného odchodu na počátku normalizace v roce 1972 přednášel dějiny umění na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Byl autorem řady literárně a umělecko-historických studií a monografií, z nichž nejvýznamnější je o O. Kokoschkovi, A. Slavíčkovi a Fr. Tichém. Byl také překladatelem, především francouzské poezie (Baudelaire, Mallarmé, Nerval) a autorem řady esejů o literatuře a výtvarném umění. Zemřel v Praze v r. 2010 ve věku nedožitých 97 let.

Luboš Sušil, Boskovice

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...