Staré Město - Na pouhé 4 dny vystavuje Památník Velké Moravy ve Starém Městě největší skvosty mezi objevy z 9. století. Výstava velkomoravských zlatých a stříbrných šperků nevyčíslitelné hodnoty je poctou jejich objeviteli Antonínu Zelnitiovi. Tento archeolog-amatér se uznání za přelomové objevy dočkal až po své smrti. Letos od ní uplynulo přesně 50 let.
Nákončí neboli součást velmožského opasku z 9. století, manipulace v bílých rukavicích je absolutní nezbytností. Navíc stálá relativní vlhkost, velmi jemná látka coby podklad a také nepřetržitá policejní ochrana. I proto výstava potrvá pouhé 4 dny, ochrana největších velkomoravských pokladů musí být maximální. „Ty šperky máme uloženy v trezorech, musíme dodržovat přesné klimatické podmínky. Je to z drahých kovů, to znamená ze stříbra a zlata,“ popisuje složitost úkolu Miroslav Vaškových ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Ostrahu exponátů pak zajišťuje Městská policie ve Starém Městě.
A přitom hrozilo málo, aby šperky nebo 16karátové zlaté náušnice upadly v zapomnění. Když je totiž ve 30. letech minulého století archeolog amatér Zelnitius objevil, dočkal se od profesionálů opovržení. Ti totiž tvrdili, že staroměstské šperky jsou hned o několik staletí starší. Za pravdu dal amatérovi až nález základů legendárního kostela. To byl nezpochybnitelný důkaz, že velkomoravský Veligrad byl na území Starého Města a šperky skutečně pocházejí z 9. století.
Pátrání po historii ve Starém Městě zdaleka není u konce. Archeologové nyní touží hlavně po objevech z 11. a 12. století, tedy z doby, kdy toto území tvořilo hranici mezi Čechami a Uhry.
