Výstava o odkazu Anny Frankové v muzeu v Boskovicích

V neděli 14. září se v Boskovicích uskutečnila vernisáž výstavy „Anna Franková - odkaz pro současnost“. Výstava je k viděni v nově opravené budově v Bílkově ulici, která ještě do počátku dvacátého století sloužila jako poslední německá židovská škola. Nyní v ní sídlí pobočka Muzea Boskovicka s přehledně a poučně zpracovanými expozicemi věnovanými židovské historii města.

Putovní výstavu o Anně Frankové zapůjčilo Židovské muzeum v Praze, realizaci besed podporuje Nadační Fond obětem holocaustu.

Výstava v Boskovicích je součástí Dnů evropského dědictví. Z židovské komunity, jež žila v Boskovicích, zůstala po druhé světové válce jen hrstka.

Drs. Hildegonda M. Rijksenová připomenula konání besed pro školy a uvedla krátký film o Anně Frankové. Snímek s mnoha dobovými filmovými dokumenty představil Annin deník, jež se stal podnětem k jeho natočení. Anna se narodila se 12. června 1929 ve Frankfurtu nad Mohanem. Rodina se musela odstěhovat do Amsterodamu. Desátého května 1940 přepadla německá armáda bleskovým útokem Nizozemsko. Anna se sestrou Margot musejí přestoupit na židovské lyceum. Anna ve třinácti letech začíná psát deník. Rodina se musí ukrýt do zadního traktu otcovy firmy. V roce 1944 někdo anonymně zavolal německé policii, jejich úkryt odhalili a vyrabovali fašisté. Annin deník ale zůstal na místě a byl zachráněn. Anna a Margot pak prožívaly útrapy koncentračních táborů. Především v Osvětimi. Po dvou měsících jsou obě poslány do Bergen-Belsenu. Anna tam v březnu 1945 podlehla hladu, zimě, vyčerpání a nemoci, Margot o několik dní dříve. Brzy tábor osvobodili Angličané. Matka obou dívek zemřela hladem a vyčerpáním v Osvětimi. Útrapy války přežil jen Otto Frank. Ze 107 tisíc holadských Židů deportovaných do koncentračních táborů přežilo jen pět tisíc. V červnu 1945 se Otto Frank vrátil do Nizozemí. Zde od přeživších obdržel Annin deník. Na její přání jej vydal jako knihu. 

Po promítání ještě ředitelka Muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalová připomenula možnost zúčastnit se vědomostní soutěže připravené městem a pozvala všechny k pokračování besedy v synagoze.

Ve starobylé židovské modlitebně pohovořil nejprve místopředseda Židovské obce Brno Ing. Pavel Fried o odkazu Anny Frankové, zločineckém nacismu, lidské lhostejnosti, osudu Židů a Romů za druhé světové války. Připomenul tehdejší události v rodné Třebíči, důležitost kultury a Desatera od počátku dějin lidstva. Zvláště se věnoval antisemitismu. „Je to zloba těchto lidí nad sebou samými.“

Farář Církve evangelické Jiří Bureš rozebral vztah obou církví, po staletí vytvářené nepřátelství vúdči Židům, především nacismus. „Ten je tragickým selháním evropské civilizace.“ „Odkaz Anny Frankové je stále živý,“ uvedl na závěr.

Kazatel církve Adventisté sedmého dne Jaroslav Kuben mimo jiné vyjádřil potěšení z účasti mladých lidí na vernisáži. „Přeji všem, kteří zavítají do této nádherné synagogy, aby zde nalezli klid a mír.“

Pan Benjamin Zikmund z Olomouce zazpíval židovský žalm v hebrejštině.

Výstava o Anně Frankové v Boskovicích
Zdroj: ČT24/Luboš Sušil

Program zpestřilo orchestrálními skladbami sdružení tří mladých hudebníků absolventů Základní umělecké školy Boskovice Kosher trio.

Závěrem Drs. Hildegonda M. Rijksenová připomenula sérii besed pro školy, jež zde v synagoze začínají hned v úterý 16. září.

Luboš Sušil, Boskovice

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...