Praha - Úniky odposlechů nejsou v české politické kultuře nic nového. Názory na to, kdo je médiím poskytuje, se různí. Poslední informace z odposlechů se do médií dostala jen pouhý den poté, co policie poslala do sněmovny další žádost o vydání poslance Davida Ratha k trestnímu stíhání. „Jsem naprosto zděšen, že se tyto odposlechy už dneska objevily v mediích. Mohu vyloučit, že unikly ze státního zastupitelství,“ uvedl k tomu dozorující státní zástupce Petr Jirát.
Policie i poslanci se shodují na tom, že únik odposlechů je problém. „Osoby, které jsou účastny trestního řízení, se mohou připravit a reagovat na tyto informace,“ obává se šéf protikorupční policie Tomáš Martinec. Na čem se ale oba tábory neshodnou, je, od koho odposlechy unikly. Policie tvrdí, že to mohlo být z mandátového a imunitního výboru. A pokud se to bude opakovat, již žádné další odposlechy jim policie neposkytne.
Nakládání s odposlechy kontroloval ÚOOÚ už v roce 2006
Právě tím, jakým způsobem policie se záznamy odposlouchávaných osob pracuje, se zabýval Úřad na ochranu osobních údajů už v roce 2006, v době tzv. Kubiceho zprávy. A jaký byl výsledek? K citlivým materiálům se tehdy mohl legálně dostat mimořádně velký počet lidí. „Ukázalo se, že k některým odposlechům má přístup až tři tisíce lidí, k některým i 27 tisíc,“ citovala v dubnu 2007 ČTK předsedu úřadu Igora Němce. Vysledovat tak místo úniku není zrovna jednoduché.
Z výsledků kontroly policie vyplynulo, že k odposlechům mají často přístup nejen policisté, ale i další osoby. V závěrečné zprávě se uvádí příklad dvou datových souborů s odposlechy: k jednomu z nich bylo evidováno 4 305 aktuálně používaných přístupových oprávnění, ve druhém případě bylo oprávněných přístupů dokonce 33 tisíc (údaje z kontroly z roku 2006).
