Vojenský újezd Březina skrývá torzo nacistického monumentu

Vyškovsko/Blansko – Vojenský újezd Březina má pouhé tři obyvatele, zato přes sto čtverečních kilometrů, kam už léta nevstoupil žádný civilista. Historii pohnutých předválečných let a nacistické okupace teď představuje výstava v blanenském muzeu.

Desítky let se na 158 čtverečních kilometrech Drahanské vrchoviny směli pohybovat pouze vojáci. Z očí veřejnosti tak zmizel třeba barokní zámeček Ferdinandsko nebo zříceniny hradů Starý Plumlov a Smilův hrad. Vojenský prostor Březina, dnes známý i jako volební okresek s nejmenším počtem voličů, ale skrývá upomínky i na novodobější historii.

Ve 30. letech začaly na Vyškovsku vznikat prostory k výcviku prvorepublikové armády, tzv. vojenský tábor Dědice. Kolem roku 1937 se v něm začali cvičit vojáci, kteří měli před nacistickým Německem bránit československé pohraničí.

2 minuty
Reportáž Barbory Měchurové
Zdroj: ČT24

Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava byl v březnu 1939 vojenský prostor převzat Němci a přejmenován na Truppenübungsplatz Wischau. O rok později nařídil říšský protektor Konstantin von Neurath vystěhovat 33 obcí Drahanské vrchoviny, aby tak rozšířil výcvikový prostor. Vystěhované vesnice pak vojákům Wehrmachtu sloužily jako cvičné cíle.

Za války byl vojenský újezd u Vyškova dvakrát větší. S příchodem armády bylo vystěhováno 33 vesnic a 7 tisíc lidí muselo opustit své domovy - vrátit se mohli až po válce, ale to už našli jen rozbořené ruiny. Němci své armádní budovy také maskovali, některé z nich z dálky vypadaly jako mlýn, hostinec nebo rozhledna.

Za druhé světové války vznikl také možná nejzajímavější objekt v prostoru Dědice: Viktoria neboli Vítězná. Pozorovatelnu doplněnou o vysoký železobetonový obelisk nechali Němci postavit v roce 1942, kdy chystali konečný úder na Sovětský svaz. Vrchol obelisku byl korunován říšskou orlicí, která v pařátech třímala ověnčený hákový kříž.

Monumentální památník vznikl na kopci Dlouhá Seč, který byl přejmenován na Viktoria Höhe neboli Výšina Vítězství. Po dokončení stavby bylo u Vítězné slavnostně zahajováno a zakončováno každé větší cvičení, což mělo zdůrazňovat válečnou převahu Německa.

Poválečná desetiletí se na Viktorii neblaze podepsala. Dnes jsou zachovány především obvodové zdi. Železobetonové jádro obelisku, ležící v lese několik desítek metrů od monumentu, je dodnes omotáno zrezivělými ocelovými lany, pomocí nichž byl obelisk stržen.

Po válce se lidé začali vracet do vystěhovaných vesnic a v roce 1953 byl zřízen Vojenský újezd Březina. V roce 2005 byla zhruba pětina újezdu zpřístupněna pro turisty a cyklisty. Lidé se tak mohli po letech podívat třeba na zříceniny hradu Melice a Ježův hrad.

Vojenský prostor – Vstup zakázán!

Výstava se v Muzeu Blansko koná od 4. dubna do 22. června 2014 v Malé výstavní síni blanenského zámku. Otevřeno je denně mimo pondělí od 9. do 17. hodiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...