Saint George's - Mnohé latinskoamerické země se v 70. a 80. letech minulého století staly bitevním polem studené války mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Obě velmoci tam využívaly skryté formy intervence a USA v oblasti několikrát sáhly i k přímé vojenské invazi. Jedna z nich (operace Urgent Fury) začala 25. října 1983 a jejím cílem byl malý karibský stát nedaleko venezuelského pobřeží Grenada.
Na tomto ostrově, s ani ne 100 tisíci obyvateli a rozlohou menším než Praha, se tehdy vylodilo na 7000 amerických vojáků a asi tři stovky mužů z šesti okolních zemí (Antiguy, Barbadosu, Dominiky, Svaté Lucie, Svatého Vincenta a Jamajky). Tyto karibské ostrůvky údajně požádaly USA o zásah v zemi, jejíž hlavou byla už tehdy oficiálně britská královna a kde šest dní předtím došlo k vojenskému převratu. Během něho se chopilo moci ultralevicové křídlo, které sesadilo a zavraždilo umírněného socialistického premiéra Maurice Bishopa.
A právě obavy USA z dalšího vývoje v tomto podle nich strategicky důležitém státě byly zřejmě hlavní příčinou invaze. V té době se totiž v Grenadě také stavělo mezinárodní letiště za pomoci Kuby a americká vláda se obávala, že se buduje sovětská letecká základna. Svou roli v rozhodnutí o invazi zřejmě sehrál i sebevražedný atentát, při němž 23. října 1983 v Bejrútu zemřelo 241 příslušníků americké námořní pěchoty. Oficiálně USA vojenský zásah v Grenadě zdůvodnily „ochranou amerických občanů“, jichž tam tehdy žila asi tisícovka.
Jednotky USA byly ve značné převaze, ale narazily na tuhý odpor 1500 Grenaďanů a asi 700 kubánských dělníků a stavebních inženýrů. Boje trvaly několik týdnů a vyžádaly si životy asi 70 místních obyvatel (z toho asi 45 vojáků), 25 Kubánců a 19 amerických vojáků. Většina amerických jednotek se stáhla v polovině prosince a poslední američtí vojáci z ostrova odešli až v létě 1985.
